Jak na Hamrskách sehráli „Mlynář a jeho dítě“
Noviny Jablonecka – 1978
Inu, tady v Podmuchouště bejvalo divadlo dvakrát, nebo nejvejš třikrát do roka. Ale pak se sešla celá ves a po divadle bylo vo čem mluvit dlouhou dobu. Hrálo se v hospodě u Maturů v sále, kde bylo primitivni jevištátko, který jinak sloužilo za ledacos k uskladnění. Ovšem, jak herci zkoušeli, pak se to všecko muselo vynést, anebo srovnat do kvelbu vedle jeviště. Starej Matura byl šenkýr dobrej a divadlo měl taky v libentu a kde mohl, tak i rád pomoh. Dyž mu rezizér povídal, že nemá, kdo by dělal boží peřinku, neboli sníh, ochotně slíbil, že to porychtuje a bude padat sníh jedna radost. A tak u toho zůstalo a najednou tu bylo Štěpána a hrálo se. Šenkovna nacpaná, sálek taky, jabko by nepropadlo, takový to byl šramot. Dyž mělo přijít na sníh, přines starej Matura lavor, v kerým bylo dětma nastřiháno tolik bilejch cumlíčků, že přetejkal – a to byl ten největší, v kterým Maturka dělávala livance. Jenže nad jevištěm bylo natažený jenom úzoučky perkno a jinak nic.
„Maturo“, ptal se režizér, „uderžite rounováhu na tom klacku?“
„Bodejt, nic se neboj, hochu, uvidiš chumelenici, jakou ani ve skutečnosti naše hory nepoznaly.“
„Dobře, tak lezte a až dám znamení, tak pouštějte snížek.“
Malý robě se u hrobu své maminky modlilo, lidi plakali dojetím, když začal padat na to drobátko snížek. Ale najednou spadly hroudy sněhu, lavor a za tím vším starej dobrák Matura.
Robě se tak leklo, až sebou praštilo na hrob svý mámy, kousek dál se sbiral Matura a nadával, že to perkno bylo kaput, a tak ze vší tragedie najednou byla taková mela, že nikdo nevěděl, na čem je a zda to tak mělo bejt či nikoliu, no sranda ukrutná byla toho dne, na co vzpomínají lidi ešte dnes, jako by tomu ani nebylo uz 65 let dlouho…
GRIŠKO
Prameny nutno projít a doplnit
https://stripky.csclubnz.org/200906/01.pdf
https://www.louznice.com/e_download.php?file=data/editor/123cs_4.pdf&original=HISTORIE%20LOU%C5%BDNICE.pdf
Pamětní knihy železničních stanic ČSD Velké Hamry – projít a vypast
Totéž Smržovka:
A doplnit foto smržovky nádraží:https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=d841f00f-4453-496e-b55f-234d0d8aeb6e&scan=d17d661ef1e4257adfc824f8ab059d13
Zjistit: a doplnit
drojem mi byly: farní kronika držkovská; fotografie z osobního fondu Antonína Dubského ze Bzí u Železného Brodu, fotografa a dopisovatele prvorepublikových a protektorátních časopisů.Jmenované zdroje jsou dnes uložené v SOkA v Jablonci nad Nisou.
ŘEDITELSTVÍ CÍSAŘSKÝCH SOUKROMÝCH A RODINNÝCH STATKŮ PRAHA – LISTINY 1348 – 1790, číslo pomůcky 1667 Král Vladislav Jagellonský dovoluje Žofce z Cimburka dolovat zlato, stříbro a další kovy v jejích dolech u Semil a osvobozuje ji od placení poplatků královské komoře pod podmínkou, že bude kovy prodávat pouze panovníkovi.
https://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=1838EDF493C411E7BDB15065F339AC75&scan=149#scan149
Frýdlantský urbář připomínáHeřmanice již v roce 1381. A znovu v roce 1409. Bibrstejnský frýdlantský urbář z uvedeného rokudokladuje, že panství Frýdlant bylo kompaktním celkem.
68 Číslo pomůcky: 204 Fond: Velkostatek Navarov Značka fondu: Vs Navarov Inventární č.: 109 Signatura: A/II/14 Pomocné č.: 0 Typ evid. jedn.: úřední knihy Typ knihy: urbář Časový rozsah: 1775 Indexy (Ano/Ne): Ne Lokality: Bohdalovice – Bratříkov – Držkov – Haratice – Jílové u Držkova – Lhotka – Loužnice – Olešnice – Plavy – Vlastiboř – Zásada Název: Urbář panství Navarov Název v originále: Urbarž a Spolu dobrowolna Smlauva Dle Který Geden Poddany k Statku Nawarowu, w Kragi Bolleslawskym Ležiczim Wiedieti bude, Czo Roboty Potažni neb Piessy, auroku a Ginich Naturalni wieczy a Swolenich Powynosti od 1ho Lystopadu Roku 1775 zaczinagicz na Budauczy Czasy wybegwati Powynen bude.
Památnosti města Železného Brodu od roku 1213 – Josef Ter najít originál (8 stran) -https://www.digitalniknihovna.cz/kvkli/view/uuid:f9ee7eca-a1d4-4779-b5b4-f320482aed2a?page=uuid:b8ed1cd3-7fba-488d-84f1-1218e113d1de část
