Zemské desky č. 8

Zemské desky č.13

Kvatern trhový zelený 1557 do 1561 (Grüner Kaufquatern). Reprodukce č. 215

Neyjasnieysy knyzie p. p Ferdynand rzymsky czysarz a uhersky czesky ? kral yakozto kral czeský ?yraczil se yego mil (milost?) Czysarska przynati p zie diedicztwy swe totizto zamky Rohozecz a Skaly leziczy w kragi Boloslawskem dwuor Po ? Pa w rohozcze pul miesta Turnowa polowiczy domuw krczem a d D a p wesnicze zeymena tyto wesnicze Dalimierzicze Rohozecz Dolanky Bukowina Lauczky Wranowey Wolawecz Zahayi Dluhey wes Popizko Hamrsteyn Zehrow Skokowy mlynecz w Wysskorgy ? czoz tu ye ? czysarzska gmili? raczi Wolessnicze Srbska rakow w mrohagedech? czoz tu ? mi? czysarz a gmili? raczi Lessn? Arnossticze Zasadka dwur kmetczy? Zdiar Pogarzy Wssen Plaukonicze Hwdeglo? dwur. It? wsy Borczigl? Mokrou Modrzissicze Kaderzawecz Wnudwogow a w Przeperzy czoz tu y? czysarska ? raczi wsy Przyssowicze Laukow Podol Brzehy Lauczky Penczyn Witanowicze Styrziowicze Paderzawicze Sobieslawicze Augezd Drahoticze Sezemicze a wes pusta Girska . Zamek Skaly ? d ? Po pul? mesteczkem Turnowem palowiczy d K a d K pp s klassterskem a s poddaczym kostelni tu w miestie Turnowie Swese?czeny zeymena ?ei?ka wes Bobow Lesstiny? Glaudow Besedicze Dalessicze Gistgebska Marssowicze Kokoni Welike Jablonecz Rydwaldicze Rycgnow Radlo Wohrazenicze Wodalanowicze Gilowey Sesroniowicze Sedleygiwicze Leskow Wolawey Pczeperty Wandwagowiczy ?czoz tu y?patt czysarska miti raczi wsy Ch? Wlastiborzicze ?zti Sniehow Wrath Lauczky Muchowka Skuhrow Sljiow? Lukaczow Kokony male Pelikowicze Radaniowicze Kossow ?nissowicze Paczerzicze  Zdaarek Bezdiecgni Swoykow Tatobyty Kozakow Waczlaw Kaderzawecz Sstwerzin Zbiwina? Sedlissky miesteczko hrad ?dkadk? Brodcze male Ite wsy Bzy Alssowicze Glistow Strzewolina Mala Horka Welika Horka Prosecz Bitauchow Popicze Sytowey Heyczinecz? Splziow Hunttirzow Wesely Raddicze Girkow? ?perze Pelechow Spalow Chuchelna Smrczy a Rozprachticze hut Sklenna po? spe?  Swiniany ? diedniany lukamy lesy hayi Strni? Slowy ? potoky rybniky kurny? weycze pleczy beraniczi woblaz? Seyry a zielozem z hamru prkny z pil robotamy s poddaczy kostelni krczmamy mlyny rzekamy potoky rybniky y Sezosy ? panstwim tak a wsemy wtych zahozy tak yaky registra srgi?tiena a nato wydana plniegi s skerze dry a zaw?? prawa panstwi a ny ktere zwlassnosti sobie ye ? a ny diedic? a ? swym kralum czeskym natom na wssem dale ye czisarska pozustawowaty ne?raczi prodati yeho czisarska raczil Adamowi z Wartmberka …….

www.badatelna.eu/fond/181560/reprodukce/?zaznamId=1690544&reproId=1467826

Zemské desky č. 43

Kvatern památný červený od 1543 do 1544 (Roter Gedenkquatern). Reprodukce č. 71

Zmíněna koupě mezi Janem z Vartemberka a Karlem z Valdštejna. Karel z Valdštejna prodává Janovi z Vartemberka zboží v roce 1538.

Item Nayprwe  jest prodal a postupiti má nadepsany zamek Skaly a podzamkem rychtu s kowarnu a s dvore popluznym s diedinami, lukami, lesy, ktemuž dworu prislusejiczymi s halterzy a s sadkami tu podzamke s rzekau Gizerau y s jinymi prislussegiczimi s halterzi a s sadkami potoky vssemi ktomu zamku przislussegiczymi. Itm zamek pustey Zbiroh puol miesta Turnowa czož tu ma s poddaczym kostel nyni y s klasterem pustym we wsi Biele czoz tu ma wes Przeperze czoz tu ma wes Nudwoyowicze jez tu ma wes Kaderzowecz czoz tu ma wes czelau Sstwerzin wes czelau Lazany wes czelou Wlastiborzicze wes czelu Sedlisky wes Giwina wes Trzty wes Pelikowice wes Radimowicze wes Rydwaldicze wes Dalessicze wes Klicznow wes Kokonin wes Skuhrow wes Mukarzow wes pusta Marsowicze wes pusta Gistebsko wes pusta Stanowsky wes Bobow wes Sniehow wes Lissney wes Wrath wes Lauczky wes Miechowska wes Besedicze wes Tatobity wes Lestkow wes Waczlaw wes Wolawecz czoz tu ma miesteczko Brodcze s hamry wes Brodcze male wes Huntirzow wes Bzi wes weseli wes Chlistow wes Tieperze wes Alssowicze wes Strewelna czož tu ma wes Splziow, wes Radczicze wes Girkow wes Welika Horka wes Mala Horka, wes Pelechow wes Prosecz wes Smrczy wes Pipicze, wes Chlaudow, wes pusta Jablonecz wes Chuchelna czoz tu ma wes Spalow a pod ny hamr wes Bytauchow we wsy Sytowa czoz tu ma wes Rozprachticze, czoz tu ma wes Genissowicze wes Paczerzicze wes Wohrazenicze wes Wodolenowicze wes Zdiarek wes Gilowy wes Bezdieczin wes Sestromowicze wes Swoykow we wsy Sedleyowicze czož tu ma wes Radlo wes Srkanow? wes Rychnow a Dwur Swiniany s lidmi platy oppy? robotami kurmi wayczy s poddaczymi kostelnimi s rybniky rzekami potoky lukami lesy horami audolniami wodotoczinami y s jinymi wssemi a wsselyakymi grunty przislusnostmi puozitky  y s?wolemi czoz ktemuz zamku a zbozi przislussi tak yakz yt se to yemu panu Karlowy po niekdy panu Gindrzichowi z walsste a otzy ye o nadyl ye dostaly s plny panstwy nicz newymieniugycz

www.badatelna.eu/fond/181560/reprodukce/?zaznamId=1690574&reproId=1430855

Žernovník, Žerdovník

Je obec zmiňována v matrice Železného Brodu sign. L188/1 NOZ (1721-1758). Domnívám se, že se obec vyskytovala někde kolem potoka Žernovník, který vtéká do Jizery. Podle indikačních skic stabilního katastru se bude zřejmě jednat o část Železného Brodu.

Pan Miloš Halama se v pamětní knize obce Alšovice (1960) domnívá, že se jedná o nynějši Haratinu.

Podle pamětí Michala Fišera název Žernovník/ Žerdovník nepochází od slova „žerdě“, ale vznikl jako zkomolenina od slova Černovník. Za dávnověku prý údolí celé a lesy kolem náležely nějakému Czernovníkovi, říkalo se potok z Czernovnických lesů. A odtud vznikl i název za Černickou skálou a také potok Černovník.

Mikulec/Miholtz/Mikolvze

Mikulec, někdy též Miholtz či Mikolcze je dnes již zaniklá samota. Samota byla v 16. a 17. století částí obce Dalešice společně s Janovskem (Janaus) a Komárovem (Kommarn).  Patřila k panství svijanskému a k farnosti Bzí. Usedlost Komárov spustla během třicetileté války a už se neví, kde přesně byla situována. Mikolce splynuly s Janovskem a později Janovsko s Maršovicemi.  Dnes je Mikulec částí Maršovic. Ze starých soudních listů je známo, kde Mikolce ležely. Je to to území jižně od Mohelnice, směrem k Dalešicím, na staré dalešické dobytčí cestě. Janovsko  bylo  severně od Mohelky. Nejstarší zprávy o těchto usedlostech se nacházejí v 1. Rádelské gruntovní knize. Vše je podrobně popsáno v knize : Die Besiedelung des Bezirks Gablonz an der Neisse sepsané Josefem Meissnerem ze Smržovky a přepracováno Bruno Reckzieglem, vydáno 1996 od Leutelt-Gesellschaft.

Podle knihy Jos. Meissnera v r. 1590 koupil Hawel Trlenda grunt na Mikulczy od Petera Pusolt (Posselta). Urbář svijanský z r. 1624 zmiňuje trí hospodáře „na Mikulci“:

1) Georg Vins (od něj kupuje grunt? Philipp Cop)

2) Georg Luka (Georg Onsorg)

3) Elisabeth Leblo (Elias Cop)

Svijany

Svijany jsou ve starších textech (např. v zemských deskách z roku 1557) psány často jako Swiniany (Sviňany).