Velký Vřešťov čp.9
Domek je podle legendy k indikačním skicám žlutě vybarven – je tedy spalný – dřevěný. Kdo všechno zde v průběhu času bydlel: V roce 1754 se sem přiženil Matěj Jaroš, vzal si Kateřinu Kulhánkovou – nemovitost předtím od r. 1721 patřila jejímu otci Jiřímu Kulhánkovi. Matěj Jaroš pak předal stavení synu Janovi Jaroši a ten […]
Velký Vřešťov čp. 12
Domek byl podle legendy k indikačním skicám žlutě vybarven – je tedy spalný – dřevěný.
Dnes již nestojí – byl zbořen pravděpodobně kolem roku 1953, kdy byla podle knihovní vložky z katastru jako majitel uvedena obec Vřešťov. Nyní pravděpodobně v místě bývalého čp. 12 stojí sloupy elektrického vedení.
Kdo všechno zde v průběhu času bydlel:
Dům koupila v roce 1830 Kateřinou Tomášková manželka Václava Jaroše od Františka Chládka za 382 peněz? Bydleli tu se svými dětmi od r. 1830. V roce 1861 prodává tento dům svému synovi Václavovi Jarošovi. Ten zapisuje polovic domu na svoji manželku Annu rozenou Tomáškovou a rodičům Janovi a Kateřině tu drží vejminek. V roce 1884 Václav umírá a domek drží manželka Anna a děti Josef, Kateřina a Václav Jarošovi. Anna Jarošová prodává v roce 1884 domek manželům Václavu a Františce Štěfanovým. Anna Jarošová si zde nechá držet vejminek.
Jaroš v Urbářích
Vůbec nejstarší zmínka o Jaroších na smiřicku se nachází v nejstarším urbáři smiřického panství z roku 1588. Ve vsi Rtyni u Jaroměře je tu zmíněn Václav Jaroš, má zapsáno, že obhospodařuje 1 lán polí (doslova psáno: má rolí 1 lán) a že každý rok dvakrát – na svatého Jiří a na svatého Havla – odvádí […]
Příjmí, jméno po chalupě
Jméno po chalupě je jeden z typů příjmí, které získal nový majitel domu nebo živnosti podle bývalého majitele. Jméno vypovídá o tom, kde (v čí chalupě/usedlosti) pojmenovávaný bydlí/bydlel, čí živnost převzal, kam se přestěhoval, přiženil atd. Jako specifický druh příjmí se „jména po chalupě“ zformovala až v 16. stol., předtím byla zapisována jen vzácně. Od […]