Zemské desky č. 43
Kvatern památný červený od 1543 do 1544 (Roter Gedenkquatern). Reprodukce č. 71
Zmíněna koupě mezi Janem z Vartemberka a Karlem z Valdštejna. Karel z Valdštejna prodává Janovi z Vartemberka zboží v roce 1538.
Item Nayprwe jest prodal a postupiti má nadepsany zamek Skaly a podzamkem rychtu s kowarnu a s dvore popluznym s diedinami, lukami, lesy, ktemuž dworu prislusejiczymi s halterzy a s sadkami tu podzamke s rzekau Gizerau y s jinymi prislussegiczimi s halterzi a s sadkami potoky vssemi ktomu zamku przislussegiczymi. Itm zamek pustey Zbiroh puol miesta Turnowa czož tu ma s poddaczym kostel nyni y s klasterem pustym we wsi Biele czoz tu ma wes Przeperze czoz tu ma wes Nudwoyowicze jez tu ma wes Kaderzowecz czoz tu ma wes czelau Sstwerzin wes czelau Lazany wes czelou Wlastiborzicze wes czelu Sedlisky wes Giwina wes Trzty wes Pelikowice wes Radimowicze wes Rydwaldicze wes Dalessicze wes Klicznow wes Kokonin wes Skuhrow wes Mukarzow wes pusta Marsowicze wes pusta Gistebsko wes pusta Stanowsky wes Bobow wes Sniehow wes Lissney wes Wrath wes Lauczky wes Miechowska wes Besedicze wes Tatobity wes Lestkow wes Waczlaw wes Wolawecz czoz tu ma miesteczko Brodcze s hamry wes Brodcze male wes Huntirzow wes Bzi wes weseli wes Chlistow wes Tieperze wes Alssowicze wes Strewelna czož tu ma wes Splziow, wes Radczicze wes Girkow wes Welika Horka wes Mala Horka, wes Pelechow wes Prosecz wes Smrczy wes Pipicze, wes Chlaudow, wes pusta Jablonecz wes Chuchelna czoz tu ma wes Spalow a pod ny hamr wes Bytauchow we wsy Sytowa czoz tu ma wes Rozprachticze, czoz tu ma wes Genissowicze wes Paczerzicze wes Wohrazenicze wes Wodolenowicze wes Zdiarek wes Gilowy wes Bezdieczin wes Sestromowicze wes Swoykow we wsy Sedleyowicze czož tu ma wes Radlo wes Srkanow? wes Rychnow a Dwur Swiniany s lidmi platy oppy? robotami kurmi wayczy s poddaczymi kostelnimi s rybniky rzekami potoky lukami lesy horami audolniami wodotoczinami y s jinymi wssemi a wsselyakymi grunty przislusnostmi puozitky y s?wolemi czoz ktemuz zamku a zbozi przislussi tak yakz yt se to yemu panu Karlowy po niekdy panu Gindrzichowi z walsste a otzy ye o nadyl ye dostaly s plny panstwy nicz newymieniugycz
www.badatelna.eu/fond/181560/reprodukce/?zaznamId=1690574&reproId=1430855
Žernovník, Žerdovník
Je obec zmiňována v matrice Železného Brodu sign. L188/1 NOZ (1721-1758). Domnívám se, že se obec vyskytovala někde kolem potoka Žernovník, který vtéká do Jizery. Podle indikačních skic stabilního katastru se bude zřejmě jednat o část Železného Brodu.
Pan Miloš Halama se v pamětní knize obce Alšovice (1960) domnívá, že se jedná o nynějši Haratinu.
Podle pamětí Michala Fišera název Žernovník/ Žerdovník nepochází od slova „žerdě“, ale vznikl jako zkomolenina od slova Černovník. Za dávnověku prý údolí celé a lesy kolem náležely nějakému Czernovníkovi, říkalo se potok z Czernovnických lesů. A odtud vznikl i název za Černickou skálou a také potok Černovník.
Mikulec/Miholtz/Mikolvze
Mikulec, někdy též Miholtz či Mikolcze je dnes již zaniklá samota. Samota byla v 16. a 17. století částí obce Dalešice společně s Janovskem (Janaus) a Komárovem (Kommarn). Patřila k panství svijanskému a k farnosti Bzí. Usedlost Komárov spustla během třicetileté války a už se neví, kde přesně byla situována. Mikolce splynuly s Janovskem a později Janovsko s Maršovicemi. Dnes je Mikulec částí Maršovic. Ze starých soudních listů je známo, kde Mikolce ležely. Je to to území jižně od Mohelnice, směrem k Dalešicím, na staré dalešické dobytčí cestě. Janovsko bylo severně od Mohelky. Nejstarší zprávy o těchto usedlostech se nacházejí v 1. Rádelské gruntovní knize. Vše je podrobně popsáno v knize : Die Besiedelung des Bezirks Gablonz an der Neisse sepsané Josefem Meissnerem ze Smržovky a přepracováno Bruno Reckzieglem, vydáno 1996 od Leutelt-Gesellschaft.
Podle knihy Jos. Meissnera v r. 1590 koupil Hawel Trlenda grunt na Mikulczy od Petera Pusolt (Posselta). Urbář svijanský z r. 1624 zmiňuje trí hospodáře „na Mikulci“:
1) Georg Vins (od něj kupuje grunt? Philipp Cop)
2) Georg Luka (Georg Onsorg)
3) Elisabeth Leblo (Elias Cop)
Svijany
Svijany jsou ve starších textech (např. v zemských deskách z roku 1557) psány často jako Swiniany (Sviňany).
Hamrštice
Stará dopravní tepna vedoucí přes Brod na Jablonec, Liberec a Hejnice. Cesta, po které se dopravovalo zboží z jizerskohorských skláren do světa, dřevěné uhlí do místních hamrů a také cesta, kterou využívala leckterá armáda naší zemí procházející.
Stoupala od Brodu(Knopovým kopcem) do Kněžska, přes Chlístov, Těpeře (u kapličky Pod čtyřmi lípami odbočka na Bzí), na Dupandu – starou hospodu, kde stával známý patník zvaný „Sloup“, pak vedle lesa Pustiny a Skaliček kolem „Kříže“ k Alšovicím, Čížkovice a Maršovice ke Kokonínu, Vrkoslavicím a k Jablonci nad Nisou, Mšenu, Loučné, Janovu vpravo pod Královkou do Kristiánova a do Hejnic.
Lid si ještě do 1. sv. války vyprávěl, že cesta byla od tohoto nerostu bílá jako křída a zvláště po dešti prý zářila bělostí. Její šířka byla rozdílná, na svazích spíše užší, na rovinách širší – tam dokonce byla rozlehlejší místa přepřahání potahu. Jinak se šířka pohybovala od 6 do 12 m. Po stranách byla původní roubená mohutnými žulovými patníky, z nichž zbylo jen málo – prvotních, lidé si je rozebrali, když cestu přiorávali tak dlouho, až patníky stály pak hlouběji v polích a překážely. Patníky byly donedávna ojediněle nad Skaličkami a jsou nad Maršovicemi, kde za Maršovickým kopcem cesta nyní končí.
Doplnit mapku a doprojít:
Šimák z Nábzí přes Šumburk, Jablonec, Jánský vrch, Christianal, Novou louku, Neueiese a Olberg, končí v Hejnicích
urbář Železného Brodu z r.1688
Archiv města Železný Brod • inv. č. 98 • sig. 88- urbář Železného Brodu z r.1688
U urbáře je na první straně vepsaná zmínka, že v r. 1865 mezi jinými listinami pan M. Fišer čtrnáct starých urbářů od p. Josefa Maryšky (purkmistra Žel. Brodu) koupil, o kterých on nevěděl. Připomíná, že p. Maryško s sebou do Černého Kostelce důležité písemnosti týkající se města Ž. Brodu a pivovaru odvezl.