Zatoulaní ze Semilska na jiná panství
N 1741 Chotouň, otec Karel Hozda z Podmoklice (Semily) https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11452/170
Z † 4.9.1841 Loukovec č.51, Barbora PATOČKOVÁ †70 let, vdova po Josefu PATOČKOVI, pekaři ze Semil (Loukovec 09 , sn. 12 fol. 10) https://ebadatelna.soapraha.cz/d/8158/12
Dobytí Navarova Švédy
Dobytí Navarova Švédy za vlády de la Mottů Dne 23. dubna 1643 překročili Švédové české hranice a vítězně táhnou přes Liberec, Boskovice, kam 25. dubna dorazil i hlavní velitel švédských vojsk Torstenson. Téhož dne Švédové obsadili Turnov a za několik dní se zmocňují Kosti a táhnou směrem k Navarovu pod velením generála Montaigne. Posádka Navarova měla pouze 27 mužů, jímž velel syn majitelky tehdejšího panství, mladý Vincent de la Motte. Přesto však odolávala útokům Švédů po 16 dní, až se konečně musela vzdát přesile. Švédové Vincenta de la Motte zajali a uvěznili ho na 8 měsíců v hradní věži. Ale i odtud se mu podařilo varovat okolní vesnice před výpady Švédů. Za tuto činnost byl Vincentu de la Motte vystaven dne 7. března 1644 pochvalný list, jeho znění se rovněž dochovalo. Císařské vojsko obléhalo Navarov, ale pod hrozbou dalšího protržení hranic Švédy se císařské vojsko muselo několikrát vzdálit od Navarova. Švédové v době odsunu císařských sil od Navarova podnikali loupežívé výpady do širokého okolí. Jak se praví v listinách – „Tento již dosti chatrný a neveliký hrad Navarov byl konečně císařskými vojsky dobyt v lednu r. 1644.“ Navarov ve švédské moci byl stálou metlou pro severní Čechy. Proto dne 29. června 1644 vydal císař Ferdinand III. rozkaz ke zboření hradu s nařízením, aby Vincent de la Motte hrad se svými poddanými do 6-ti neděl srovnal se zemí (týž osud Kost, Hrubá Skála, Veliš). Dne 17. srpna 1644 je hrad vyhozen do povětří a tím je osud jednoho z nejpevnějších hradů v Pojizeří zpečetěn. Zásada, Držkov, Jílové jakožto i jiné obce byly ušetřeny, nebyly vypáleny ani vyloupeny, ale byla na ně uvalena tak vysoká kontribuce, že po jejím splnění, zůstalo obyvatelstvo úplnými žebráky. A jsou tu další záznamy drancování : v jediném dni 2. května r. 1643 vyplenili a vypálili Švédové vsi Mšeno, Jablonec, Rejnovice, Smržovku i městečko Železný Brod. Ale ani císařští si ve většině případů nepočínali lépe. Tito najatí a špatně placení žoldnéři byli spíše metlou než ochranou obyvatelstva. Brali a loupili, kde se dalo. Jaké poměry zavládly všude tam, kudy prošla přátelská i nepřátelská vojska je patrno z těchto několika vět kronikářových : Pole se neobdělávala, ležela ladem. Nebylo dobytka k potahu ani setí, nebylo co jíst. Pojídalo se vše, psi, myši i žáby ba i zdechliny … a bezbožnost nastala převeliká. Avšak ani mírem vestfálským uzavřeným dne 24. října 1648 jímž 30-ti letá válka skončila, nenastal v našem kraji a v naší obci toužený klid. Nebyla přiznána rovnost vyznání katolickému s protestantským. Jako jediné vyznání státem trpěné a chráněné bylo katolické.
Berní Rula 1653 (kraj Boleslavský) 8-9 (PhDr. Aleš Chalupa, CSc., prof. PHDr. Jaroslav Čechura, DrSC., PhDr Marie Ryantová, CSc.)
od str. 278 Panství Rohozecké
pana hraběte de Foaurs
město Železný Brod
Brodec
Pelechov
Záhoří
Proseč
Pipice
Smrčí
Dlouhej (Dlouhý)
Loučka (Loučky)
Michovka
Vranové (I.díl)
Lyšnej (Líšný)
Hamštej a Koberovy
Besedice
Zbirohy
Malej Rohozec (Malý rohozec)
Činov (Červený Dvůr), část obce Jenišovice)
Vohraženice (Ohrazenice)
Daliměřice
Bukovina
Loužek
Jenšovice (Jenišovice)
Vodalňovice (Odolenovice)
Žďárek
Pačeřice (Paceřice)
od str. 288 Panství Semilské
pana hraběte de Fury
městys Semile (Semily)
městys Vysoký (Vysoké n. Jizerou)
Podmoklice
Chuchelna
Bořkov
Benešov (Benešov u Semil)
Rybnice
Sytova (Dolní Sýtová)
Přívlaka
Roprachtice
Sklenařice
Třtice (Tříč)
Stará Ves
Příkrej (Příkrý)
Bozskov (Bozkov)
Býtouchov (Bítouchov)
Šumburk (Šumburk nad Desnou)
Střevelnej (Střevelná)
Hamrsko (Velké Hamry)
Příchovice
Smržovka (Morchenstern)
od str. 303 Panství Maloskalské
pana hraběte de Fury
Sněhová (Sněhov)
Mukačov (Mukařov)
Bobov
Huntířov
Skurove (Skuhrov)
Spilzové (Splzov)
Bzy (Bzí)
Tepeř (Těpeře)
Veselí
Jablonice (Jablonec n. Nisou)
Kunwaldt (Tanvald)
Loučný (Loučná)
Kukon (Kokonín)
Maršovice
Jistebě (Jistebsko)
Prosičko (Prosíčka)
Vrath (Vrát)
Spálov
Slavná (Slaná)
Komárov
Johanniswerskh (Janov n. Nisou)
Neydorf (Nová Ves)
Wyssnthal (Lučany n. Nisou)
Malá Horka
Velká Lhotka (Hrubá Horka)
Alšovice
Račice (Radčice)
Jirkov
Grünwald (Mšeno n. Nisou)
Zeydenchwantz (Vrkoslavice)
Chlystov (Chlístov)
Jesenec (Jesenec, název zanikl část obce Sklenařice)
Makov (místní název Paseky nad Jizerou)
huť Rejdučka (Rejdice)
Huť (Pěnčín)
Paměti města Semil a okolí – František Mizera
Kniha je k nahlédnutí zde:
Urbář panství Frýdštejnského z roku 1547 – Bohumil Sochor a Ladislav Šourek
Sepsal jej pán Jan z Vartemberka roku 1540, kdy panství přikoupil. Roku 1547 byl urbář při královské konfiskaci opsán a do roku 1556 (do nového prodejeú doplněn. Zápis byl proveden do Desek zemských. Z desek zemských ho opsal prof. dr. J.V. Šimák (1870-1941) a opis se nachází v Okresním muzeu Českého ráje v Turnově. Druhá část je v Národním muzeu v Praze. Farář Jan Hrdý přeložil a r. 1910 vydal tento urbář v německém časovpise v Liberci. Pak byl otištěn v r. 1998 v „Hospodáři v Texasu“. Odtud ho převzali pan Bohumil Sochor a pan Ladislav Šourek a vydali ho v roce 2002 ve vlastivědném sborníku „Od Ještědu k Troskám“ (Ročník IX, listopad, prosinec 2002, číslo 5,6).
Obsahuje: městečko Hodkovice, Dolánky pod Hodkovicemi, Doubí, Vesec, Vratislavice, ves Nisa, Heřmanice, Javorník, Záskalí, Zásada (původní název Frýdštejna), Vranové, Křížky, Rakousy, Borek, Ondřejkovice, Roudný, Kašovice, Voděrady, Radimovice, Zlabečko, Pulečný, Kamenice, Havlovice