Železný Brod: přádelna bavlny Jan Liebig a spol 1856 Smržovka : přádelna a tkalcovna bavlny Jan Priebsch, 1836, barvírna Josef Peukrt Tanvald: Andreas Friedrich, Johann Wenzel Rieger, podnikatel Rieger zavedenou přádelnu bavlny odprodal v roce 1833 vídeňské firmě I.H.Stametz. Jejím majitelem byl Johann Mayer. Šumburk nad Desnou: mechanická tkalcovna, Issac Mautner 1868, přádelna Josef Pochmann 1857 […]
Josef Maryška (*1797, Železný Brod) a jeho děti, Dlouhá rovinka 31.10.2022 Byl pokřtěn jako Josef Norbert 2.7.1797 v Železném Brodě č. 43 na Rohozeckém panství. Jeho otcem byl Norbert Maryška jirchář z Železného Brodu a jeho matkou Kateřina dcera Jana Šefra pekaře z Brodu. Jeho dědem byl Jiří Maryška kupec v Brodě čp.45. Měl sestru […]
….. Předmluva Uvažuji, že se moji milé rodině zachovám, když zaznamenám úvod rodu Fišerovského, odkud pocházel, jaký život vedl, jaké ten který stáří dosáhl, jaké jeho nemoce byly a jeho zaměstknání i žiti. Pak-li by kdo nějaké chyby nebo vady seznal, aby mi to laskavě prominul a opravil. Moje rodiče neměli prostředku dáti mne študovati […]
— † František Bartel z osady Popelnice (Šumburk nad Desnou), 31 let, dělník (zemřel 31.3.1870 na krvácení následkem bodnutí bodákem) † Josef Linhart ze Smržovky 527, 44 let, patentální invalida (zemřel 31.3.1870 na krvácení následkem střelení kulkou) † Jáchym Fišer z Dolního Hamru (dnes Velké Hamry), podle pomníčku 27 let † Josef Pavlata z Horního Hamru 113 (dnes Velké […]
OHRANIČENÍ LESA ŽERNOVNÍKA – dle zápisků Františka Mizery Za starších dob spory o hranice urovnávaly se také tím způsobem, že na místa sporná sešla se pochozí komise, která hranice určila a kamennými mezníky označila. Při tom někde bylo zvykem, že na zasazený mezník položen byl mladší chlapec z místa nebo okolí a tu dostal několik […]
Od středního věku přepouštěly vrchnosti, jimž náležela „poprava“ t. j. královská pravomoc nad zločinci a škůdci pro přílišný náklad a nepohodlí výkon spravedlnosti městům, která takto požívala pak už trvale práva hrdelního; městský úřad soudil tudíž nad vrahy, zloději, paliči, dlužníky a j., mohl k obviněným přistoupiti právem útrpným (mučiti je), aby je donutil k […]
NĚCO Z DĚJIN KAMENICE (HORSKÉ). Dostaly se mi do rukou staré pozemkové knihy panství Frýdštejnského z r. 1571. Budou to asi nejstarší zápisy o Kamenici, a proto dovoluji si je uveřejniti ve Vašem „Sborníku“ pro další badatele o Kamenici. Kamenice (Horská) byla příslušenstvím panství Frýdštejnského. Urbář panství Českýho Dubu, Osečna, Fridštegna, statek: Sedmi vesnic neb […]
(Vyňato z materiálu sebraného pisatelem pro kroniku obce Kláštera Hradiště.) Za starodávna užívali vrubů (zářezů) jako početního prostředku. Na vruby počítali pomocí dvou stejně dlouhých dřívek (prkének neb hůlek), která přiložili těsně k sobě a nožem zařízli současně do obou vruby (zářezy); tak označovali počet jistých předmětů, na př. množství odebraného piva, vymláceného obilí, počet […]