Jméno po chalupě je jeden z typů příjmí, které získal nový majitel domu nebo živnosti podle bývalého majitele. Jméno vypovídá o tom, kde (v čí chalupě/usedlosti) pojmenovávaný bydlí/bydlel, čí živnost převzal, kam se přestěhoval, přiženil atd.
Jako specifický druh příjmí se „jména po chalupě“ zformovala až v 16. stol., předtím byla zapisována jen vzácně. Od 16. stol. tedy mají „jména po chalupě“ v rámci venkovských příjmí významné postavení. Jsou důsledkem skutečnosti, že pro vrchnostenské úředníky byla důležitější jednoznačná evidence usedlosti než těch, kteří ji vlastnili, protože různé poplatky, povinnosti, společenské postavení apod. se vázaly k ní a nový majitel je automaticky přebíral. Proto byl nový majitel jak u vrchnostenských úředníků, tak u ostatních obyvatel obce spojován se jménem jejího bývalého držitele. Po roce 1786, kdy bylo uzákoněno příjmení, se vývoj „jména po chalupě“ ubírá dvojím směrem: 1. Postupně přebírají funkci příjmení. 2. Zůstávají neoficiálním venkovským pojmenováním a slouží především k rozlišení rodin (jejich členů) se stejným příjmením.
Na semilsku / maloskalsku registruji tato jména po chalupě či příjmí:
Novotný jinak Spidlena (Bítouchov)
Dolenský jinak Křížek (Bítouchov)
Maryška jinak Vomáčka (Malá Horka)
Vomáčka jinak Hádek (Malá Horka)
Machů jinak Matura (Hrubá Horka)
Ondrák jinak Vít (Jirkov)
Havlík jinak Balatka (a též Blažek) (Radčice)
Hádek jinak Šilhán (Radčice)
Novák jinak Kozan (Střevelná)
Řídil jinak Prdelatej (Hamrska = Velké Hamry)
Kouřil neb Hořavka (Přívlaka)
Hořavka neb Kouřil (Přívlaka)
Hyska (Hyška) jinak Kautský (Semily)
