Nejstarší Maturové

V těchto článcích se zmiňuji o nositelích příjmení Matura, kteří nejsou propojeni s mým rodokmenem z důvodu nedostatečného množství dochovaných informací. Považuji je však (vzhledem k oblasti výskytu) s velkou pravděpodobností za přímé předky. Podle nejstarších matrik vím, že svoje pátrání bych měla  směřovat do panství semilského či maloskalského, pod které náležely obce Jirkov, Střevelná, Hrubá a Malá Horka.

První zmínka o Maturech se nachází v Registrech berně a úroků panství  navarovského z r. 1565, kde je v obci Zásada zmíněn Matura Budinů. Není ale jasné, zda se jedná o jméno, příjmení či příjmí po chalupě.

Úplně nejstarším nositelem příjmení Matura na semilském a maloskalském panství, je Matěj Matura, o kterém víme z nejstaršího Vartmberského urbáře (1608-1612) a purkrechtních register. Měl menší grunt v obci Veliká (Hrubá) Horka, za který zaplatil při koupi 30 kop grošů (1800 grošů) – hospodařil na cca 1 hektaru. Byl povinný robotovat dvakrát týdně. A dvakrát ročně odváděl vrchnosti 7 grošů a jednu slepici a deset vajec. Předpokládám, že pokud kolem r. 1612 koupil grunt v obci (nebo možná ho koupil i dříve), tak se jeho věk pohyboval kolem 20-25 let – tzn. že Matěj Matura se narodil kolem roku 1587-1592. Matěj tedy patří ještě do doby předbělohorské, žil za vlády Rudolfa II.

Dalším nositelem příjmení je v soupise poddaných (1651) zmíněná Magdalena Maturka (50 let, *1601, asi z Hrubé Horky) vdova, se synem Mikolášem (18 let, *1633).  Snad to může být vdova přímo nám z urbářů známého Matěje Matury (*1587 nebo *1592) nebo vdova po jeho synovi. Stejně tak se nabízí, zda Matěj Matura (23 let,  okolo *1628, manželka Kateřina (*1631)) další nositel příjmení ze soupisu poddaných není synem Magdaleny (*1601).

V berní rule (1656) se v Hrubé Horce Magdalena Maturka vdova neuvádí, místo ní je zde psána Anna Maturová vdova. Domnívám se, že se ale jedná o stejnou osobu – jména Marie – Anna – Magdalena bývají poměrně často zaměňována. Matěj Matura (okolo *1628) je zmiňován i v berní rule v Hrubé Horce a navíc je tu udáván nový hospodář v soupisu obyvatel neuváděný – Václav Matura (narození odhaduji *1636, manželka bude zřejmě Magdalena dc. Pavla Filáta z Malé Horky, svatba 1674).

V urbáři panství semilského z r. 1687 se Maturovi z původní Hrubé Horky, kde se stále také vyskytují, již  rozšířili i do  Jirkova a do Velkých Hamrů (Hamrska). V Hrubé Horce tu na gruntu po Anně Maturce vdově hospodaří Alžběta, vdova po Václavovi Maturovi (asi *1630) a  na dalším gruntě tu hospodaří Matěj Matura (okolo * 1628). V Jirkově se objevuje Mikuláš Matura (okolo *1633), který hospodaří na polovici gruntu po Petru Bartošů (snad se sem Mikuláš přiženil?). V Hamrskách (Velké Hamry) se objevuje Jan Matura (cca*1619), který hospodaří na gruntě po Blažejovi Bartošů (či Pitrousů podle dopisované poznámky). Nápadné je, že jak Mikuláš z Jirkova, tak Jan z Hamrsek hospodaří na gruntu někoho z rodu Bartošů z čehož usuzuji na jejich blízkou příbuznost (snad bratři, snad strýc a synovec apod.).

V matrikách se objevují od r. 1651 Maturovi v obci Jirkov a Hamerska (Velké Hamry), Držkov (1651 – to jsem vzala kde?:)) a od r. 1669 také Hrubé Horce, později pak v Malé Horce (1675), Smrčí (Záhoří) (1688), Železném Brodě (1692), Střevelné (1694), Zbytky/Zásada (1704). Okolo r. 1700 se pak rozšiřují i do obcí Spálov, Bítuchov( 1706), Benešov u Semil ( 1710) a Bozkov (1701).

Gruntovnice obsahují nejstarší zápisy z roku 1669, ale většina záznamů začíná až rokem 1686. V případě chybějících zápisů z matrik (např. pro Hamrska) je gruntovnice dokáží alespoň částečně překlenout.

A právě v gruntovnici�Chuchelna inv. č. 87 (1672-1844) a z nejstarších matriky farnosti Bzí získávám informace o mém prvním matrikami podloženém předkovi Danielovi Maturovi z obce Jirkov a Střevelná.