Rtyně u Jaroměře čp. 25
Číslo popisné 25 se nedochovalo. Bylo zbořeno někdy po roce 2006 (v roce 2006 je na leteckých mapách obce Rtyně ještě vidět – alespoň jeho části).
Objekt byl původně jako jeden velký grunt zapsaný na folii 1 v gruntovní knize Rtyně (1677-1795).
V roce 1714 byl od gruntu oddělen pozemek a na něm postaveno čp. 23 (dnes již nedochované) a v roce 1776 byla oddělena další část pozemku a na něm postaveno čp. 24 (všechny čp. lze vidět na indikačních skicách).
Část stavení čp. 25 (podle starého číslování čp. 17) je podle legendy k indikačním skicám vybarvena červeně – jedno stavení bylo tedy kamenné, zbytek žlutě- je tedy spalný – dřevěný.
Kdo všechno zde v průběhu času bydlel:
V roce 1663 Václav Jaroš koupil selskou živnost od Jarolíma Chmelíka tchána svého. V roce 1699 koupil Václav Jaroš živnost po svém zemřelém otci Václavu Jarošovi. V roce 1714 prodává Václav Jaroš svému bratrovi Danielovi Jarošovi kus místa pro vystavení chalupy a na něm vzniká pozdější čp.23 (podle starého číslování čp. 16). V roce 1717 kupuje Jan Jaroš živnost od svého otce Václava Jaroše. V roce 1733 kupuje živnost Mikuláš Springar po zemřelé Marii Jarošové vdově Jana Jaroše, bude hospodařit, než pravý dědic Daniel Jaroš dospěje. V roce 1739 kupuje živnost Jiří Bílý (manžel Veroniky Jarošovi sestry Daniela Jaroše) od Mikuláše Springara. V roce 1744 kupuje živnost Daniel Jaroš od Jiřího Bílého a konečně se jako právoplatný dědic ujímá otcovského gruntu. V roce 1776 prodává Marie vdova po Danielovi Jarošovi synu svému Václavovi kus místa pro vystavení chalupy a tady vzniká čp. 24 (staré číslování čp. 29). V roce 1787 kupuje Daniel Jaroš živnost od své matky Marie vdovy po Danielovi Jarošovi. V roce 1830 kupuje Daniel Jaroš živnost od otce svého Daniela Jaroše. V roce 1841 kupuje Daniel Jaroš kus pole od Václava Hlavy otce své manželky Anny. (Dále podle kroniky Rtyně). V roce 1856 koupil živnost Josef Jaroš od svého otce Daniela. V roce 1866 kupuje objekt Josef Hofman a jeho manželka Marie Jarošová. Marie Hofmanová roz. Jarošová postupuje pak v roce 1879 polovici objektu svému druhému manželi Janu Barvířovi. A v roce 1881 i druhou polovici. V roce 1923 byla stavební parcela 30 rozdělena na parcelu 30/1 (na ní stálo čp. 25) a na parcelu 30/2 kde vznikl domek čp. 46
Rtyně u Jaroměře čp. 2 a čp.3
Objekt byl původně jako jeden velký grunt zapsaný na folii 7 v gruntovní knize Rtyně (1677-1795). Bylo spojeno dohromady nynější čp. 2 a čp. 3. V roce 1787 byl grunt rozdělen mezi dva syny Václava a Jiřího Jaroše na polovic.
Část stavení (čp2.) je podle legendy k indikačním skicám vybarvena červeně – jedno stavení bylo tedy kamenné, zbytek žlutě (část čp.2 a čp.3) – je tedy spalný – dřevěný.
Kdo všechno zde v průběhu času bydlel:
V roce 1683 koupil živnost Jan Jaroš od Jana Procházky. V roce 1691 koupil živnost „můj“ Petr Jaroš od Jana Jaroše (svého nevlastního bratra). V roce 1700 ujal živnost Jakub Charvát (nový manžel Doroty vdovy Petra Jaroše rozené Bílé) po zemřelém Petru Jarošovi. V roce 1718 zastavuje Dorota Charvátka kus role od živnosti Danielovi Jarošovi (bratr zemřelého manžela). V roce 1720 koupil živnost Jan Jaroš od Doroty Charvátky své matky. Roku 1722 prodává Jan Jaroš strýci svému Danielovi Jarošovi kus role, který mu matka Dorota r. 1714 zastavila (tady vyrůstá č.16/23, vdova po Jarošovi se vdala před r.1792 za Václava Pozdílka). V roce 1741 kupuje živnost Mikuláš Springar od Kateřiny vdovy po Janovi Jarošovi (Mikuláš Springar je její nový manžel). V roce 1755 kupuje živnost Jiří Jaroš – syn kupuje grunt od matky po zemřelém otčímovi Mikuláši Springarovi.V roce 1755 zastavuje Jiří Jaroš 1 korec role Václavovi Dusovi. V roce 1787 dělí Jiří Jaroš živnost mezi své dva syny Jiřího Jaroše a Václava Jaroše, Václav kupuje čp.3 (staré číslování čp. 33), Jiří kupuje čp. 2 (staré číslování čp.2) oba za 340 zlatých.
čp. 2 (staré číslování čp.2):
V roce 1787 kupuje tedy Jiří Jaroš půl živnosti od otce Jiřího Jaroše
V roce 1828 kupuje živnost Václav Jaroš za 2000 vídeňských zlatých po zemřelém otci Jiřím Jarošovi, vejminek tu má matka Marie Pekárek. (Dále podle rtyňské kroniky.) Roku 1852 kupuje grunt syn Jan Jaroš a v roce 1855 postoupil polovici manželce Marii roz. Řehákové. V roce 1880 koupil Václav Jaroš a ten postoupil v roce 1882 polovic manželce Anně Hanouškové. 1892 koupil usedlost v exekuci Vojtěch Probošt a rozparceloval ji. Číslo (bez pozemků) pak roku 1893 koupil Jindřich Pekárek a postoupil r. 1898 polovic manželce Anně Martínkové. Objekt pak zdědil syn Jindřich Pekárek roku 1923.
čp. 3, staré číslování čp.33
V roce 1787 kupuje Václav Jaroš půl živnost od otce Jiřího Jaroše.
V roce 1813 Václav Jaroš umírá, živnost má zdědit zřejmě syn Jan, ale ten pravděpodobně také náhle zemřel, a tak živnost ujímá 1815 matka Marie Jarošová (manželka Václava Jaroše, rozená Kuhnel). V roce 1816 kupuje živnost Daniel Jaroš od matky Marie. V roce 1848 kupuje živnost Josef Jaroš od svého otce Daniela Jaroše. (Dále podle rtyňskékroniky.) V roce 1891 ujmul živnost syn Josef Jaroš, polovici přepisuje na manželku Aloisii Kraus, která po jeho smrti v roce 1926 ujala i druhou polovici.
