Jan Jaroš

Tatínek umřel začátkem roku 1698. Bylo mu jedenatřicet. Je pohřben na hřbitově v Zaloňově. Já byl v té době teprve pětiletý. Staršímu bratrovi Václavovi bylo šest a půl a mladšímu Petrovi bylo půl roku.

Máminy slzy. A můj smutek, že táta najednou nikde není. To jsou mé matné vzpomínky na tu dobu. Chudák máma. Uštvaná, ustaraná. Grunt bez hospodáře. Kdo zastane všechnu práci? Kde vzít peníze na poplacení dluhů? Najednou ležela všechna starost jen na jejích bedrech. A nebylo, kdo by pomohl – my děti jsme všichni byli ještě příliš malé, navíc období kolem roku 1700 bylo pro všechny mé nejbližší těžké, hodně lidí z rodiny pomřelo.

A tak letmo zaběhnu do osudů tatínkových rodičů a sourozenců:

Tatínkův nevlastní bratr Václav, ženatý (manželka Anna) a s několika dětmi, si v roce 1692 koupil chalupu a zahradu od Marie Hoškovi ve Rtyni. V roce 1699 zemřel můj děda Václav Jaroš. A tak po něm Václav zdědil grunt, kde se můj tatínek narodil. S gruntem podědil i následující přídavky: 8 korců pšenice, 10 korců žita na poli setého, sena 8 korců, ovsa 5 korců a 2 věrtele, pšenice 1,5 věrtele, semence (zřejmě konopí seté), 2,5 věrtele, ječmene k setí 8 korců, 2 korce žita, hrachu 1 korec a 1 věrtel, 4 klisny, 2 krávy, 1 jalovice, 6 ovcí, 3 svině, 4 slepice, 1 kohout, 1 husa, 1 kachna, 2 vozy se všemi potřebami.

Druhý tatínkův nevlastní bratr Jan se oženil v roce 1681 s Ester Hojnou, chvíli žili v Neznášově, pak ve Rtyni, pak grunt prodali nám a přestěhovali se do Rožnova. V roce 1699 se Jan opět vrací do Rtyně a kupuje grunt po Marii Hoškové od bratra Václava a v roce 1701 Jan umírá.

Sestra Dorota se provdala za Pavla Čeňovského ze Semonic. Anna se v roce 1699 provdala za Martina Kozu, Kateřina si vzala Jana Pekárka ze Rtyně v roce 1700.

Mikuláš a Jiří šli na vojnu a již se nevrátili (v roce 1756 prohlášeni v gruntovnici za nezvěstné a jejich podíly přecházejí na ostatní sourozence a jejich děti).

Byl jsem rád, když se máma rok po tatínkově smrti znovu vdávala. Doufal jsem, že jí ubyde starostí. Vzala si Jakuba Charváta, syna Václava Charváta ze Semonic. Svatba byla 8.2.1699 ve Rtyni.

6.2.1700 matka nechala na Jakuba Charváta přepsat grunt. Pro nás sirotky v gruntovnici vymiňuje: „Václavovi – čtyřletá jalovice, Janovi – jalovice dvouletá, Petrovi jeden vůl tažný a pokud jim dá pánbů vzrůstu dočkati se a oni budou potřebovat, hospodář jim výpravu podle svých možností udělá..“

Narodili se mi ještě další nevlastní sourozenci – sestra Dorota v roce 1699 (ta záhy zemřela). Druhá holčička, která se narodila v roce 1700, dostala také jméno Dorota, po ní přišli na svět kluci: bratr Tomáš v roce 1702 a po něm v roce 1705 Jiřík. A pak, v roce 1710, sestry – dvojčata Marie a Kateřina. Všichni již příjmením Charvátovi.

1717 umírá Sybila Jarošová – moje nevlastní bába.

V roce 1720 zemřel můj otčím Jakub Charvát. Ale i radostné události se staly:

Dne 3.11.1720 jsem se oženil s Kateřinou dcerou Václava Merkla z Hustířan. Bylo mi dvacet sedm let. Svatba byla v Dubeneckém kostele a veselka pak u nás ve Rtyni na gruntu. Za svědky nám šli Karel Vlasák a Jiří Merkl.

A tak matka nechala přepsat hospodářství na mne. Ve rtyňské gruntovní knize je o tom zápis:

L.P. 1720 dne 22 Novembris prodavši Dorota Charvátka pozůstalá po nebožtíkovi Jakubu Charvátovi tu živnost synu svýmu Janovi, pozůstalýmu po nebožtíkovi Petrovi Jarošovi za sumu 350 kop grošů.

Zavdati mám 70 kop grošů, při zápise zaplatit 52 kop grošů, při soudech budu každoročně platit 7 kop grošů.

Na gruntu jsou následující přídavkové: ve stodole 3 korce? Žita a 8 ječmene, na poli pšenice 6 korců? A žita 9 ?, tři tažný klisny, roční hříbě, 2 telata, které budou patřit Kateřině a Marii, 2 ovce, prase, 2 kované vozy, 2 pluhy, hák, 2 brány, 1 sekera, 1 senný vidle, 1 hnojný vidle, 1 lopata, provaz.

Všechny své sourozence jsem musel náležitě vyplatit: sestrám Marii a Kateřině 2 ovce, 1x vozy kovaný, 2 pluhy, 1 brána, 1 sekera, 2 vidle, 1 lopata, provaz, bratrům Jiříkovi: 1 volek, Tomášovi: 1 volek. Petrovi a Václavovi musím nachystat vejpravu.

Maminka si v gruntovnici nechala zapsat vejminek – jednu komoru, na poli žita a ječmene a hrachu setého 2 korce, 2 záhony konopí a záhon lenu, 1 záhon zelí, 2 stromky v zahradě a jednu kozu s hospodářovým dobytkem chovat, bochník chleba dávat.

Všem také musím vyplatit 5 kop grošů.

Na gruntu je spousta dluhů (celkem 225 K, 22 kop grošů?), budeme se s Kateřinou muset hodně ohánět, aby se nám vše včas splácet povedlo.

Ale snažíme se a každoročně těch sedm kop dohromady dáme a platíme.

A do toho robota. Císař Karel VI. sice vydal v roce 1717 robotní patent, který potvrzuje robotu jen nejvejš tři dny v tejdnu, ale robota není do počtu hodin denně nijak omezena, trvá od úsvitu do soumraku. Podle něj musí „robotíř při rukovní práci něco dýl než hovado vytrvati“.

Dluhy na gruntu stále váznou dluhy tak v roce 1720 zastavuji Jiřímu Pekárkovi kus role a vy půjčuji si od něj 30 kop grošů?

Pánbůh nám požehnal! Dne 8.9.1721 se nám ve Rtyni narodil první synáček Václav (po dědovi a pradědovi). Hlavním kmotrem (levans), který ho na rukou držel, byl Jan Chmelík. Další svědkové (testes) byli: Václav Kopecký a Kateřina Šmídová.

V roce 1722 jsem prodal strejci svýmu, Danielovi Jarošovi, za 35kop grošů kus pole, které mu předtím matka zastavila, abychom získali peněz na další kontribuce.

20.6.1723 se nám ve Rtyni narodil další synek Jan. Kmotrem mu byl Václav Kopecký. Svědkové byli: Jan Kopecký a Dorota Šmídová.

Tento rok byl špatný a tak pro nemožnost nejsme schopni 7 kop grošů splatit.

Skoro dva roky po Janovi 30.3.1725 přišel na svět Jiřík. Za kmotra měl Václava Piltze a za svědky Jana Chmelíka a Annu Holečkovou.

10.11.1726 se narodila Kateřina. Kmotrou jí byla Kateřina Šmídová, svědky Jan Chmelík a Adam Stránský.

I v roce 1727 nejsme schopni zaplatit oněch 7 kop grošů, v gruntovnici je zase záznam: 1727 – pro nemožnost neklade nic.

O kacířství se často mluví, i knihy zakázané se u lidí často objeví, hodně místních se stále s katolickou vírou ztotožnit odmítá, někteří i grunt opustí a do Slezska utíkají. Však také páter Koniáš vydal svůj Klíč, kde je uveden seznam všech knih kacířských a zakázaných, prý knihy i ničí a pálí, nebo alespoň vadné pasáže začerňuje a vytrhává listy. Po domech na Hradecku mezi lidmi chodí, knihy bezbožné od nich po domluvě vybírá, když domluva neplatí, nebojí se ani násilí.

22.5.1731 přišel na svět Matěj. Za kmotra mu byl Josef Gal z Lítíče. Za svědky Václav Duba a Anna Stránská.

15.11.1733 se narodil Mikuláš. Za kmotra mu byl Josef Gal z Lítíče. Za svědky Jan Chmelík a Magdalena dová?.

Bratr Václav se oženil a žije v Semonicích. (lze nějak upřesnit jestli se oženil s Magdalenou nebo s Kateřinou?)

Mladší bratr Petr se oženil v Holohlavech s Marii Stránskou v roce 1727 a stal šafářem. Hodně se stěhují (Rtyně, Rodov, Vilantice, Neděliště, Žíželeves) a mají spolu několik dětí. Petrův syn Václav rozšířil rod Jarošů do Neděliště a Petrův syn František dal vzniknout rodu Jarošů ve Vilanticích.

V únoru 1735 jsem se roznemohl a cítím, že to se mnou je špatné. Při gruntovních soudech v březnu sepisuji všechny dluhy, které ještě na gruntu váznou, ach není jich málo. Snad dá bůh a ještě se se mnou vše v dobré obrátí…..