Jan Jaroš

19.6.1815 jsem se oženil. Za manželku jsem pojal Kateřinu Tomáškovou, dceru Matěje Tomáška tesaře ze Vřešťova čp.86. Při svatbě mi je 23 let a Kateřině 20 let. Svatba se konala v Chotěborkách, veselka u nás ve Vřešťově.

Po svatbě na mne otec nechal přepsat živnost.

V gruntovnici je o tom zápis:

„Dne a roku níže vyznamenaného (tj. 14.8.1815) stala se nasledovna dobrovolna a nezrušitelna smlouva trhová mezi Janem Jarossem otcem odstupujícím a jeho vlastním synem Janem Jarossem z druhé strany. Prodává a již skutečně podstoupil jmenovaný Jan Jaross jež vlastní v městyse Vřešťově na č.9 stojící selskou živnost, tak jak stojí a leží co hřebem přibito a hlínou přimazáno jest, s 17 jitrama a 508 sáhu polníma a 2 jitra a 1170 sáhů lučníma a 2 jitra a 159 sáhů lesníma rustical grunty, pak s následovnýma přídavkama jeho vlastnímu synu Janovi Jarošovi s vším právem jak již užíval neb užívati mohl, k jeho dědičnému jmění vládnutí a hned užívání za sumu obéstraně dobrovolně ujednanou – 1800 zlatých (ověřit peníze).“

Platím závdavek 800 zlatých, 200 zlatých musím vyplatit sestře Anně a dalších 100 zlatých jí dát na výpravu, vyplatit musím i sestru Marii a otci pak budu platit purkrechtu 500 zlatých (50 zlatých ročně).

Na gruntu jsem zdědil ještě další přídavky a povinnosti:

2 klisny nízký k tahu, z kterých budu povinen vychovati sestře Anně dvouletou hřebici?, když ona ji potřebovati bude. 2 krávy dojný z nich vychovám Anně 1 krávu a stelnou jalovici. 1 vůz se vším příslušenstvím, 2 řetězy – 1 velký a jeden malý, 1 pluh s vším patřícím, 1 brána s železenými hřebíky, 1 hák, 1 rádlo? S radlicema, 1 podecyky?, jedny vidle hnojný, 1 vidle k pu?, 1 kopací, 1 malou a jednu velkou sekeru, 2 motyky dlouhý a kratčí, 1 rejče? Železný, 1 auhrabničnicní?, 2 sejta drátový, obilný zny?, 4 čepy, 4 pily dobrý, 1 věrtel, 1??, 1 díž, 1 řezečku?, a koseřím?, 1 kosu, 1 srp, 1 pilu velkou, 1 kladivo, 1 kleště, 1 dláto, 1 latni nebozez, 1 plotník, 1 malý nebozez, 2 hřebežíky?, 1 stůl vosikový, 1 židle, 1 vjejicí lopatu.

Odstupujícímu otci a matce Marii se zavazuji poskytnout vejminek, držet jim ze své píce krávu, a kdybych jim krávu nemohl držet, pak jim musím poskytnout ročně 30 liber másla a 25 liber ohnilích homolek?, 5 liber tvarohu , 2 kopy vajec, 1 máz mléka a jednu husu. Také jim budu poskytovat chléb.

Dvanáctého června 1816 se nám narodila naše první dceruška – Anna. Brzo po ní 26.9.1817 přišla na svět druhá holčička Kateřina.

V roce 1817 v lednu umírá Dorota Pavlíková, třetí manželka mého dědy Matěje Jaroše a po v březnu 1817 ní i naše dceruška Kateřina – na božec.

Roku 1819 16.června dopoledne udeřil blesk do chalupy č. 32 náležící Janu Nepilýmu, chalupu zapálil a 2 svobodná děvčata zabil. Po čtvrt hodině se oheň rozšířil na 32 domů. Vzdor přítomnosti 13 stříkaček nebylo na hašení ani pomyšlení. Při požáru shořela kostelní věž a škola, která dřív stála mezi čísly 33 a 35

Pro zmírnění našeho smutku přišel dvacátého pátého listopadu 1819 na svět náš první synáček Václav. Po něm 28.10.1821 přišel na svět další synek – Jan, ten však ve dvou měsících umírá (zase božec). Další dcerka – opět Kateřina – se narodila 23.11.1822.

V roce 1824 zase dvě úmrtí – v září zemřel náš Václav ve věku nedožitých pěti let, v listopadu umírá ve věku šedesáti let můj tatínek Jan Jaroš na tuberkulosu plic.

23.6.1825 se narodila dcerka Františka a 30.12.1827 synek, kterého jsme znovu pojmenovali Václav – ani ten však není dost odolný a záhy také umírá.

Nevlastní prateta Anna (dcera Matěje Jaroše) – bere si v r. 1825 Jana Davida krejčího a žijí spolu ve Vřešťově, ten však v r. 1828 (asi) umírá a tak se Anna znovu vdává za Jana Lhotského – hospodského na Skále 61.

1828 umírá matka Marie Horáková ve věku 62 let.

V únoru roku 1828 se vdává sestra Anna, bere si za manžela Josefa Rejla ze Záborova – tam se pak stěhuje a mají tu spolu děti.

V prosinci 1827 podepisuji smlouvu a od dubna 1830 prodávám svůj rodný dům č.9 Janu Havrdovi za sumu 1090 ??(jakých peněz?). Zároveň v roce 1830 kupujeme s Kateřinou ve Vřešťově domek č. 12 od Františka Chládka za 382?? (jakých peněz?) a stěhujeme se tam. Už nejsem půlsedlák, už jsem jen baráčník. Snad nám nový domov přinese více štěstí a dočkám se dědice.

13.2.1832 se nám narodil zase synek – znovu jsme ho pojmenovali Václav – již potřetí. Chlapec se zdá být odolný a čile se má ke světu.

Po něm 20.10.1834 přišla na svět poslední dceruška Marie.

V roce 1835 umírá naše Františka má necelých deset let..

V listopadu 1840 se vdala naše Kateřina, vzala si Václava Schafku, zůstali bydlet a děti vychovávají ve Vřešťově.

V roce 1843 se vdala naše nejstarší dcerka Anna, vzala si Václava Horáka z Vřešťova.