přadlák, ředitel textilek
(*1878 – 1944)
manželka Augusta Liddy Rothe (* 1882) – svatba 9.10.1904 v Saské Kamenici (Chemnitz)
děti:
Helena Liddy (*1906), Alžběta Anna (*1908), Josef Alexander (*1913), mrtvě narozený syn (*1917), Otto Emil (*1922)
Pobyt:
1878 – 1880 : Malá Horka 6
1882 – Malá Horka 26 (nebo je to chybně a má tu být Hrubá Horka 26?)
1885 – 1890 : Železný Brod 242
1890-1896 : Lipsko a pak na cestách…
1902 – 1908 : Saská Kamenice
1909-1910 : Reutlingen
1911: Nassereit
193: Líšný
1917: Železný Brod 324
1921: Paříž (jen výlet?)
1921: sčítání obyvatel – Kerhartice 61 (všichni krom Alžběty)
1922: Kerhartice
1924-1932: Roztoky u Křivoklátu
1937: Nádražní 7 – Litoměřice
1938 – 1944: Praha, Za Vackovem 588
Josef se narodil jako nejstarší syn Hynka Matury a Františky Švitorkové 31.5.1878 v Malé Horce č.9.
—
Podle starších dokladů o něm víme, že byl vysoký, měl modré oči a tmavší blond vlasy (málo vlasů).
—
Navštěvoval od 16.9.1884-24.5.1890 obecnou školu chlapeckou v Železném Brodě. První třídu začal navštěvovat od 16.9.1884. V první třídě pro školní rok 1884/85 bylo zapsáno 33-40 žáků (číslo kolísalo během roku, nejvíce dětí chodilo přes zimu – v prosinci a také v červnu). Třídním učitelem byl Karel Kovářík. Josef byl hodnocen z následujících předmětů (každá známka jedno čtvrtletí, s tím, že ve třetím čtvrtletí jim zemřel třídní učitel, takže děti nejsou hodnoceny) : návštěva školní-1/ 1/-/1, mravní chování-1/1/-/2, pilnost-1/1/-/1, náboženství-1/1/-/2, čtení-1/1/-/1, počty-1/1/-/1, psaní-2/2/-/2, zpěv-1/2/-/2, tělocvik-2/2/-/1. Z docházky je vidět, že v lednu byl nemocen – 67 zmeškaných hodin. Do školy chodil i v sobotu.
V druhé třídě pro školní rok 1885/86 byl třídním učitelem Josef Brázda. Josef byl hodnocen z následujících předmětů (každá známka jedno čtvrtletí) : chování-2/ 2/2/2, učil se -3/2/1/1, náboženství-2/1/1/1, čtení-2/1/1/1, psaní-4/4/4/4, mluvnice-3/2/1/1, počty-2/1/1/1, kreslení-3/3/3/3,zpěv-2/2/1/1, tělocvik-3/3/2/1, úprava písemných prací-3/3/3/3. Nejvíce zmeškaných hodin v průběhu října.
V třetí třídě pro školní rok 1886/87 byl třídním učitelem Josef Vihan. Josef byl hodnocen z následujících předmětů (každá známka jedno čtvrtletí) : chování-2/ 2/2/2, učil se -1/1/1/1, náboženství-2/2/1/1, čtení-1/1/1/1, psaní-4/3/3/3, mluvnice-1/1/1/1,písemný proslov-1/1/1/1, počty-1/1/1/1, přírodopis-1/1/1/1, zeměpis a dějepis-1/1/1/1, kreslení-3/3/3/3,zpěv-3/3/2/2, tělocvik-1/1/1/1, němčina-1/1/1/1.
Ve čtvrté třídě pro školní rok 1887/88 byl třídním učitelem Josef Vihan. Josef byl hodnocen z následujících předmětů (každá známka jedno čtvrtletí) : chování-1/ 2/2/2, učil se -1/1/1/1, náboženství-3/2/2/1, čtení-1/1/1/1, psaní-3/3/3/3, mluvnice-1/1/1/1, písemný proslov-1/1/1/1, počty-1/1/1/1, přírodopis-1/1/1/1, zeměpis a dějepis-1/1/1/1, kreslení-3/2/2/2,zpěv-2/2/2/2, tělocvik-1/1/1/1, němčina-1/1/1/1. Nejvíce změškaných hodin v listopadu – nemoc.
Ve čtvrté třídě pro školní rok 1888/89 byl třídním učitelem Josef Vihan. Josef byl hodnocen z následujících předmětů (každá známka jedno čtvrtletí) : chování-2/ 2/2/2, učil se -1/1/1/1, náboženství-1/1/1/1, čtení-1/1/1/1, psaní-2/3/3/3, mluvnice-1/1/1/1, písemný proslov-1/1/1/1, počty-1/1/1/1, přírodopis-1/1/1/1, zeměpis a dějepis-1/1/1/1, kreslení-2/2/2/2,zpěv-2/2/1/1, tělocvik-1/1/1/1, němčina-1/1/1/1.
Je zajímavé, že do čtvrté třídy chodil dvakrát. Proč?
V páté třídě pro školní rok 1889/90 byl třídním učitelem Alois Kroupa. Josef byl hodnocen z následujících předmětů (každá známka jedno čtvrtletí) : chování-2/ 1/1/-, učil se -1/1/1/-, náboženství-1/1/1/-, čtení-1/1/1/-, psaní-3/2/2/-, mluvnice-1/1/1/-, písemný proslov-1/1/1/-, počty-1/1/1/-, přírodopis-1/1/1/-, zeměpis a dějepis-1/1/1/-, kreslení-3/3/3/-,zpěv-1/1/1/-, tělocvik-1/1/1/-, němčina-1/1/1/-. V posledním čtvrtletí se Josef s rodiči a se sestrami (Františka, Anna, Božena) odstěhoval do Lipska 24.5.1890.
Poté chodil v Lipsku do katolické měšťanky (Katholische Bürgerschule)a 2 roky (také v Lipsku) do průmyslové pokračovací školy (städtische fortbildungsschule) (1894-1896).
U potvrzení Josefa Matury o absolvování Katolische Bürger Schule jsem našla poznámku, že Hynek pracuje jako fabrikarbeiter v Lipsku -čtvrť Plagwitz – kde byla přádelna bavlna (Baumwollspinnere).
Podle registru obyvatelstva Lipska – Plagwitz z let 1860-1891 bydlel Josef s rodiči a sourozenci na adrese Salzste 17/I Leipzig – dnešní ul. Alte Salzstraße v dvoupatrových dělnických domcích postavených pro přádelnu Leipziger Baumwollspinnerei (možná oblast Piependorf).
Do Plagwitz se ze Čech a přímo i z Železnobrodska v 90 letech 19 stol. nastěhovalo mnoho dělnických rodin, kteří měli zkušenosti v textilním průmyslu.
(Zjistit, zda nelze sehnat něco k přádelně Leipziger Baumwollspinnerei a k německým školám v archivu, online zatím nic ani na digitalslub ani na FS…)
V Lipsku byl hlášen s otcem, matkou (v domácnosti asi, nepracuje nikde) a sestrami Annou, Františkou a Boženou od 30.5.1890 do 24.3.1894 na adrese Salzste 17/I. V r. 1894 by podle přihlášek měl odjet zase zpátky do Čech – snad do Slanéhou Kladna (německy Schlan) . V matrikách Slaný v SOA Praha ale není po Matturovi stopa (možná se už Hynkovi nerodily děti), sčítání obyvatel je jen z r. 1880 online…
Další léta pak působil jako „volonteur“ u svého otce, který ho zaučoval v různých oborech textilní výroby. V letech 1900-1902 pak působil jako „volonteur“ u firem v cizině (Německo, jižná Německo, Francie, Elsasko, Polsko, Belgie).
V letech 1902-1903 studoval na obchodní škole (der Handelsschule ) v Saské Kamenici.
—
V roce 1904 se Josef v Saské Kamenici (v kostele Michaelis Kirche) ve svých 26 letech oženil s Augustou Liddy Rothe (*6.4.1882, Frankenberg), dcerou Otto Richard Rothe (strážníka dráhy) a Auguste Amaile Graupner (někde též Graubner). On byl katolík, ona byla luterish- evangelického vyznání.
(?Proč opis jejich oddacího listu je vyhotoven v Novém Strašecí?)
—
Otto Richard Rothe pracoval jako Bahnwärter – strážce dráhy. Napovídají tomu i fotky, kde je na fotce zřejmě Otto Rothe v uniformě před železničářským domkem asi s Liddy a s manželkou.
Podle vyprávění táty Pavla Matury měl Otto Richard Rothe být ve vysoké pozici v textilních závodech v Sasku, či je dokonce vlastnit, ale nic tomu nenasvědčuje.
—
Od r. 1903-1908 působil Josef u firmy Chemnitzer Aktien Spinnerei, Chemnitz v Sasku kde také navštěvoval místní technickou školu a místní anglickou školu spolku Albion.
U firmy Chemnitzer Aktien Spinnerei v Saské Kamenici byl Josef zaměstnán jako přadlák (Spinn) , spolu s otcem Hynkem (ten zaměstnán jako Oberschleifer). Oba bydleli v r. 1905 v ulici Markersdorfer str. (čísla 4 Josef a 6 Hynek). V r. 1906 a 1907 bydlel Josef v Chemnitz v Unnaberger str. 191. V r. 1908 opět bydlel v Markersdorfer str. 6. Od r. 1909 v Chemnitz už Josef není, ale v r. 1910 a 1911 tu pobývá stále Josefův tatínek Hynek (až do r. 1919) a také Liddy – Josefova manželka.
—
Někdy v tomto období se v Chemnitz také bude vyskytovat Josefova sestra Františka Anna vdaná za Josefa Růžičku – a narodili se jim tu synové Rudolf (*1910) a Josef (*1912) a možná ještě Jindřich (neznámo kdy a kde).
Josef má ještě další sestru Annu vdanou za Josefa Smutného, Josef Smutný byl v Saské Kamenici v r. 1911,1912, také (Spinn, Dorfstrasse 39). V roce 1910 ještě ne ani v 1913,1914 a 1915 ne. (Josefův syn asi Jaroslav Smutný, otec Josef možná cestář na Jablonecku – si myslí táta). Smutní žili v Brodě – na čp. 204- viz dokumenty z domova od Ladi 2013_06_06 img 5338 – Anna Smutná manželka cestáře 1937 zmíněna jako dlužnice… A Josef Smutný píše Josefovi Maturovi na pohlednici, že se oženil a ta bude z let 1938-1944 (druhá manželka?) protože Josefova adresa je Za Vackovem Praha… Josef Smutný má s Annou Maturovou minimálně dvě děti : Rudolf(*1912) a Božena (*1915- +1915).
Co sestra Božena – zemřela, poslední zmínka asi 1894 v Lipsku?
—
Mezitím se Josefovi 30.1.1906 v Saské Kamenici narodila dcerka Helena Liddy. Pokřtěna byla v ev. luther. kostele Sv. Michaela v Alt-Chemnitz. Za kmotry jí byli: Elise Näser, Františka Matura (Josefova sestra), Max Schaller, Ernst Feuehert.
A druhá dcerka přišla na svět po dvou letech: 5.1.1908 se v Saské Kamenici narodila dcerka Alžběta Anna. Pokřtěna byla také v ev. luther. kostele Sv. Michaela v Alt-Chemnitz. Za kmotry jí byli: Františka Matura, Auguste Rothe, Franz Burianek.
—-
V r. 1908 nastoupil jako asistent a zástupce ředitele v Hronovské přádelně.
1909-1910 byl na studiích na stát. technikum v Reutlingen a snad zde pracoval i jako technik?, kterou absolvoval díky své praxi za dva semestry (místo několika let) a byl vyznamenán diplomem.
Odtud se odebral na Bremskou bursu bavlny.
Od 10.10.1910-12.1.1911 byl vrchní mistr firmy Jos. Mayr v Nassereit (Tirol).
Od 14.1.1911-30.6.1911 působil jako vrchní mistr u firmy Baumwollspinnerei Senkelbach, Augsburg.
Liddy zatím pobývala v roce 1910 a 1911 v Chemnitz.
—
Od 1.7.1911-31.12.1911 pracoval jako vrchní mistr u firmy Wilhelm Brass, Zábřeh na Moravě.
Od 1.1.1912-22.9.1912 dělal technického správce firmy Kulmbacher Spinnerei v Meinleus (Bayern) (V roce 1908 začala „Kulmbacher Spinnerei“ v Meinleus stavbu tři hektary velké obytné kolonie pro pracovníky, která se podle tehdejšího ředitele přádelny dr. Hornschucha nazývá Hornschuchshausen.)
—
Od 23.9.1912-31.12.1914 pracoval jako ředitel firmy J.Menčik, Líšná – Malá Skála.
8.1.1913 se mu v Líšném 5 narodil syn Josef Alexander, za kmotra byl Emil Kalfus – učitel v Železném Brode č. 246 a Josef Kopal z Malé Horky.
Liddy bydlí v roce 1914 zřejmě v Železném Brodě na čp. 165/326? Stejné čp 165/327 obývá Josef Smutný.
—
Pak přišla válečná léta a musel narukovat. Na vojně byl od 6.9.1914- 13.11.1914 a poté od 16.1.1915 do 17.1.1915 a od 20.3.1915 – do 28.10.1917 a možná i do února 1919 – působil u Landwehrinfantiereregiment Gravosa N.37, 13.4.1919 uznán jako invalida schopný domobranecké služby.
—
Dne 26.11.1917 se Josefovi narodil v Železném Brodě 324 další syn, bohužel mrtvý. V této době bydlí Josef Matura ve stejném čísle popisném (324) v Brodě jako jeho sestra Anna provdaná za Josefa Smutného.
—
Asi od června 1918 – září 1920 pracoval jako úředník okresního hejtmanství v Semilech.
—
Od září 1920 nastoupil jako ředitel firmy Sobotka a syn v Kerharticích, zde pracoval do r. 1922.
V roce 1921 zřejmě Josef z nějakého důvodu pobýval v Paříži, odkud posílá pohlednici ze dne 25.7.1921 Karlu Hujerovi, který v Paříži studoval u astronoma Camilla Flammariona, kterého jeho kolegové vědci trochu odsuzovali za jeho útěky k nadpřirozenu a fantastičnu. Karel Hujer strávil několik měsíců v jeho observatoři v roce 1920 (https://historyinpostcards.com/cz/hujer/19200808/ ). podpis na pohlednici je určitě Josefa Matury. Byl to on, nebo shoda?
1921 – sčítání obyvatel je sečten v Kerharticích 61.
V Kerharticích čp 61 se narodil 9.5.1922 synek Otto Emil.
—
Ad r. 1923 nastoupil jako centrální ředitel firmy Haebler, Lodz v Polsku, ale nemohl dostat povolení k pobytu a tak mohl zůstat jen 4 měsíce.
Od května 1923 do dubna 1924 působil jako samostatný zástupce prodeje příze v Saské Kamenici v Německu.
—
Od května 1924 do prosince r. 1932 pracoval jako ředitel Textilních závodů Stein a spol v Křivoklátě – ředitel přádelny jemné i odpadové.
—
V roce 1929 koupil domek v Železném Brodě č. 158 od paní Marie Krulišové. Do Brodu se pak stěhuje kolem roku 1932 a bydlí zde do r. 1937.
—
V roce 1931 kupuje Josef dům v Litoměřicích ul. Nádražní č.7 od Josefa a Marie Heinl. Sem se stěhují asi až v r. 1937 a po záboru Sudet se opět stěhují jinam.
Tentokrát je osud zavál do Prahy – zřejmě k jedné z dcer Josefa. (ověřit). Pobývají na adrese Strašnice- Za Vackovem 588.
V Praze v nemocnici Josef po dlouhém utrpení 28.1.1944 umírá ve věku 65 let. Příčina úmrtí – paralysis progressiva. Pohřben je na Olšanském hřbitově.
—
Liddy se od 28.8.1945 stěhuje zase zpátky do Litoměřic do jejich bývalého domu na Nádražní čp.7.
Nevím přesně kde a kdy Liddy zemřela – cca 1949.. Zjistit.
—
Doplnit osudy dětí Josefa – Pepíka, Helenky a Bětušky.
Dcera Helena Liddy (*1906) si vzala za manžela akademického malíře Vladimíra Pleinera (kdy svatba – možní pan Vondra?) s ním měla dcerku Naděždu (vdaná Vondrová, syn Alexander). Bydleli snad Praha Košíře, U Blaženky 51.
Druhá dcera Alžběta Anna (*1908) byla nejprve vdaná jako Čapková, později jako Nerudová? Možná syn Radomír nebo ten patří k Heleně Liddy(kdy. kde svatby a Radomír – zase možná pan Vondra?) a Bydlela snad Praha II Fibichova ul. č 11.
Syn Josef Alexander (*1913) si vzal za manželku Bedřišku (Frýdu) Riedlovou, svatbu měl 17.8.1935 v obci Kraslice (kde?) a bydleli v Ústí nad Labem – Trnice – Vančurova 469 nebo 5?. Měli syna Rudolfa (cca*1942).
Poznámka:
https://adressbuecher.sachsendigital.de/startseite/
N: Soa Litoměřice Železný Brod sign L188/23 str 190
Lipsko:
Melderegister 1860-1891 S-Z Melderegister 1875-1883 A-L Melderegister 1883-1891 A-Z: (1456161, 8279640, str. 531): https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:3Q9M-CS5P-T95D-3?cat=607766
Melderegister 1860-1891 A-R: (1456160, 8279639, str. 458) https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:3Q9M-CS5L-K39S-T?cat=607766
