Osudy domu čp. 13 jsou úzce spjaty s čp. 26 a čp. 12 občas není dost podkladů pro rozlišení co bylo čí. Později na pozemcích náležících k čp. 12 a čp. 13 byly vystavěny chalupy čp. 43 a 44.
Teoreticky už v r. 1713 měla Hrubá Horka 13 čísel popisných (podle tereziánského katastru tu bylo 13 hospodářů), takže už kolem r. 1713 nebo někdy těsně po mohlo dnešní čp. 13 stát.
Určitě vím, že čp. 13 stojí na pozemcích, které vlastnil podle berní ruly v r. 1654 Václav Matura. Od něj získal pozemky podle urbáře z r. 1687 Daniel Řezník a po něm jeho synové Jan a Václav Řezníkovi. Václav Řezník a Václav Vrska hospodařili na pozemcích v r. 1713 podle Tereziánského katastru.
Jedna polovina:
Polovinu gruntu (vzadu stojící) prodává Václav Řezník v r. 1712 Václavu Vrskovi.
Z toho jednu čtvrtinu části Václava Vrsky obhospodařuje bez zápisu v gruntovnici Jan Jakubička a po něm v r. 1742 získává grunt Jakub Matěcha. Od Jakuba Matěchy získává grunt v r. 1755 Matěj Matura (*1717). (Podle gruntovnice ič 87 str. 171). Jedná se o budoucí čp. 26.
Druhou čtvrtinu části po Václavu Vrskovi prodává Anna vdova Václava Vrsky v r. 1758 sirotkům Václavu, Janovi a Danielovi Maturovým. Tuto čtvrtinu kupuje ze sirotků Daniel Matura. (v jakém vztahu byla Anna Vrsková se sirotky Maturovými? Jednalo se o děti +Matěje Matury?)
Druhá polovina:
Druhou polovinu (zpředu stojící) kupuje po Václavu Řezníkovi 20.5.1736 Matěj Matura (*1700).
Matěj (*1700) pak prodává r. 1748 jednu čtvrtinu gruntu svému synovi Jiřímu (*1725) a druhou čtvrtinu získává po Matějově smrti jeho syn Václav.
z toho 1/4 – č.p.13
Jiří Matura(*1725) kupuje v roce 1748 čtvrtinu dílu statku od svého otce Matěje Matury za sumu 26 kop 11 grošů. Jako přídavek mu otec zanechává potřeby do stolku včetně stolu a měděnec do stolku. (Gruntovnice ič 87 str. 168).
Vejminek si otec Matěj bude dělat teprve poté, co prodá druhý díl z poloviny gruntu (což se nestane protože v r.1750 umírá).
Tuto čtvrtinu gruntu Jiří Matura (*1725) prodává svému synu Josefu Mikuláši Maturovi v roce 1779 za 70 kop grošů. Jedná se o čp. 13. (Gruntovnice ič 87 str. 168).
V roce 1803 získává v exekuci Josef Lubas čtvrtinu živnosti v Hrubé Horce pod č. 13, která patřila Josefu Mikoláši Maturovi. A zůstává tu vejminek pro Jiřího Maturu a jeho manželku. (grutnovnice ič 87, strana 166).
V r. 1812 se syn Josefa Mikuláš – Josef (*1786) vyrovnává (?? co mu zůstalo po otci?exekuce) se svými sourozenci Apolenou a Františkem (grutnovnice ič 88, strana 518). Josef (*1786) prodává svému bratru Františkovi 6.1.1816 pole a les v Hrubé Horce.(grutnovnice ič 88, strana 576) a ten zde na svů náklad staví čp. 44 a v r. 1826 ho prodává Karlovi Koňákovi (grutnovnice ič 88, strana 524).
Josef Lubas prodává čp. 13 svému synu Josefu Lubasovi 11.10.1819. (grutnovnice ič 88, strana 519).
V roce 1839 od Josefa Lubase kupuje čtvrt selské živnosti s čp. 13 Karel Koňák.
Dopsat další osudy – novější historii..
z toho 1/4 – č.p.12
Druhou čtvrtinu prodává Magdalena vdova Matěje Matury 28.4.1758 svému synu Václavovi Maturovi (*1736) a nechává si zde udělat vejminek. (Asi to bude čp. 12).(Gruntovnice ič 87 str. 164).
V r. 1798 už čp. 12 vlastní Daniel Matura (kniha obligací ič 232 str. 147). Nevím jak přesně přešlo čp 12 z Václava (*1736) na jeho bratra Daniela.
V roce 1802 kupuje čp. 12 od svého otce Daniela Matury (1/4 gruntu) jeho syn Filip Jan Matura (*1764) – (grutnovnice ič 88, strana 515) a otec Daniel tu má s manželkou vejminek.
V roce 1806 prodává čp 12 Filip Jan Matura Isidorovi Hádkovi.(grutnovnice ič 88, strana 516) i s vejminkem pro Daniela Maturu a jeho manželku.
Jak skočilo čp 12 na Jáchyma Urbánka zjistit?
1833 Kupuje čp 12 Karel Koňák od Jáchyma Urbánka. (grutnovnice ič 88, strana 520)
A v r. 1836 čp 12 kupuje Josef Vít od Karla Koňáka.(grutnovnice ič 88, strana 521)
1/4 – č.p.43
Doplnit předchozí historii (vrska atd)..
Pul čtvrti živnosti kupuje Jiří Matura (*1785) ot otce Daniela po bratru Václavovi Maturovi.
1815 kupuje čp 43 v HH od Jiřího Matury (*1785) Isidor Hádek. (grutnovnice ič 88, strana 575).
Isidor Hádek prodává v r. 1837 čp 43 Josefu Šilhánovi (grutnovnice ič 88, strana 546).
Stav v r. 1962 dle popisu Národního památkového ústavu: Přízemní, omítané, částečně roubené stavení, s vysokou dvoudílnou lomenicí s vykrajovanými lištami, pochází z 19. století. Přízemní, podélně disponované obytné stavení, s roubenou světnicí, má 3 okenní osy v průčelí. Sedlová střecha je vpředu kryta eternitem, vzadu břidlicí. Původní lomenice, krytá malým strmým habřincem, je členěná do dvou pórů, odvrácených profilovanou římsou, zdobenou vykrajovanými lištami. Za vchodem do stavení při boku bedněné závětří.
