První zmínka o Bítouchově pochází z roku 1461 (ověřit zdroj). Obec patřila do roku 1547 k rohozeckému panství, později k Semilům.
Ve starších pramenech je nazývána jako Bytauchow či Bitouchow .
Ve sborníku Železnobrodském (z r. 1930, dr. Šimák) jsou otištěny listiny z let 1535-52 o dolování železa. R. 1535 žádá správce Malé Skály vladyka Aleš Podivínský z Lerojed svého pána Jindřicha z Valdštejna o povolení zřízení hamru pod kopcem Spálov a r. 1537 souseda, pána Adama Chvalkovského z Ledce na Frýdštejně, majitele půl vody Kamenice, Jizery, a obce Kamenice ke zřízení jezu na Kamenici. Jsou tu i jména: ze Spálova – Václav Duška, Mikeš a jeho syn Pavel, Bartoň, Staněk, Mach Macháček, Macháček Šimáků, Valenta, havíř z Bítouchova, Vávra Janoušek, rychtář Matoušek, Vaněk, syn Duškův, Jan Mikšu a Mikeš Vaňků, Vavřinec Holík , Jan Bělíků. Též Soukup z Dlouhého, Kvíčala z Chuchelny. 5.2.1550 Vašík Duštovu z Bítouchova…V Bítouchově zmíněna krčma..
Další zmínka o obci je zápis v zemských deskách z roku 1538. Zde je uváděna jako Bytauchow.
Bítouchov patřil k panství Maloskalskému, je zmiňován r. 1608 v urbáři Vartmberském, kdy byl součástí rychty Brodské.
Dále o Bítouchovu najdeme zmínky v knihách purkrechtních Hrubého Rohozce a Malé Skály z roku 1611-1644. Hospodaří zde Mikuláš Veverka, Václav Urbanů, Havel Běličků (?), Adam Jakubů, Jiřík Sekanina, Václav Pavlů, Jan Halama a Václav Slavíků.
Další zmínka o obci je v opisu urbáře z r. 1634 Urbarium der Herrschaft Semil von 30.3.1634 – Fischer R.K. osobní fond (SOA Jablonec nad Nisou). Zde je psána jako Bitouchow.
I v Berní Rule z roke 1654 patří Bítouchov k semilskému panství, je zde 13 gruntů – 10 sedláků : Václav Sotlep, Václav Burjánek, Václav Sekanina, Václav Matoušků, Václav Brlník, Václav Morků, Jakub Holvan, Adam Sekanina, Matěj Mazanej a Jan Duška, 3 zahradníci:Jan Matouška, Jan Dumků, Ondřej Urbanec.
Podle urbáře semilského z roku 1687 má obec 5 gruntů obrácených k bítouchovskému dvoru a pak na obci další 4 grunty a 4 chalupy.
Podle zprávy o robotách z r. 1690 obsažené v urbáře semilského z roku 1687 má obec 7 sedláků s potahem, 8 chalupníků a 2 domkařů.
V polovině 17. století zabrala vrchnost grunty bítouchovských poddaných a zřídila zde poplužní dvůr, kde chovala 50 kusů krav a 50 jalovic. Příčinou rychlého růstu počtu obyvatel koncem 19. století (v roce 1910 se při sčítání lidu přihlásilo 1141 osob) byl rozmach textilního průmyslu, zejména poptávka blízké přádelny firmy F. Schmitt. V dalších letech se Bítouchov pomalu vylidňoval, až došlo roku 1964 k jeho připojení k Semilům.
