Ve starších pramenech je nazýván jako Wollessnicze Zlata,Golden Öls.
Zlatá Olešnice se rozkládá na stranách podél potoka Zlatník. V potoce se kdysi dávno rýžovalo zlato, jeho břehy jsou lemovány olšemi a právě od toho je odvozen název obce.
První zmínky o obci jsou z r. 1033, kdy podle některých zpráv byl vybudován první křesťanský kostelík. Svědčí o tom zachovalý protokol, sepsaný při komisionelním šetření o jeho stavu, ze dne 13. IV. 1776. Domněnku potvrzuje však ještě jiný nález. Při bourání staré budovy se nalezl na levé straně malého oltáře mocný trám s vyrytým letopočtem římskými číslicemi MXXXIII. Historické záznamy o něm mluví v roce 1384.
Mlhavá pověst vypráví, že sv. Cyril a Metoděj, kráčejíce kdysi po stezce, která vedla od Semil přes Bozkov, Stanov, po levém břehu Zlatníka k Bílé skále, Buchštejnu a dále přes hranice, založili náš kostelík (starou stezku lze dosud podle zarůstajících úvozů sledovati.) Tato pověst je spíše ve spojitosti se jménem mnichů Cyriaků, kterým snad kdysi náleželo poříčí řeky Kamenice. Na dnešní „Michovce“, správně Mnichovce, stával prý jejich klášter.
První písemná zmínka o obci pochází údajně z roku 1297.
Obec je zmiňována i v urbáři „Úrok svatojiřský panství navarovského 1565“. Zde je psána jako ves Wollessnicze Zlata a má 31 gruntů. V guntech je jako majitel psán Jíra mlynář a mlynář dolení (tedy asi obec měla dva mlýny?). Ves tedy patřila pod panství navarovské.
