Oblast severních Čech byla vždy ovlivněna nepříznivými přírodními podmínkami. Nepřístupný terén, bažiny, hory a pralesy vymezovali přesně možná místa k osídlení. Lesy v Čechách byly od pradávna naší historie považovány za královský majetek a jejich správa patřila královským lovčím, ustanoveným pro jednotlivé župy. Oblast Jizerských hor spadala celá do župy Mladoboleslavské (někde též uváděno jako Charvátské). Jizerské hory patřily tedy panovníkovi ještě v XI. století a tvořily pohraniční hvozd. Hvozd nesměl být klučen, ani jinak využíván a měl chránit zemi před vpády ze severu. Část oblasti za hřebenem hor se nazývala Záhvozdí (Záhvozd (též Záhvozdí či Zagwozd, Zagost) je historický název krajiny na pomezí Německa, Polska a Česka v povodí Lužické Nisy) – základ někdejšího frýdlantského panství (Vojtěch B e l l i n g „VÝVOJ A POSTAVENÍ TZV. PROVINCIE ZÁHVOZD V RANĚ STŘEDOVĚKÝCH ČECHÁCH“).
Kolonizaci měly často na starosti kláštery (cisterciáci v Mnichově Hradišti) a děla se i pod patronátem světských feudálů: šlechtou, tak i
samotným panovníkem. Právě díky vnější kolonizaci na naše území začal pronikat německý živel. Ve 13. a 14. století, tak jako jinde, i ve vytčené oblasti vznikla již většina sídlišť, z nichž se postupně vyvinula města a vesnice, přičemž byla pochopitelně osídlena hlavně oblast kolem úrodných řek, Kamenice, Nisy, Ploučnice a Jizery. Velká část dnešních obcí tedy vznikla právě v této době.
Severní Čechy byly postupnou kolonizací rozděleny mezi dva silné šlechtické rody: Ronovce a Markvartice.
Žitavsko bylo ve správě rodu Ronovců (též Hronovců). V XI. století daroval kníže Oldřich celou, tehdy pustou, krajinu za Labem od Boleslavi až k Lužickému pohoří lénem Berkovi z Dubé, pánu ze Střešovic za věrné služby proti Polákům. Berkovcům bylo léno odebráno v r. 1277 králem Přemyslem Otakarem II. a stalo se opět královským majetkem.
Záznam o Markvartovi je z roku 1159, kdy již byl komořím u dvora knížete, později krále Vladislava II., a za svou službu dostal výsluhou spolu se svým bratrem Benešem od krále velká území zejména u horního toku Jizery. Král jim daroval nově budovaný klášter v Hradišti na soutoku Jizery a Zábrdky. Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman- měl tři syny a díky nim byl praotcem řady významných šlechtických rodin (např. Lemberků, pánu z Michalovic, pánů z Vartenberka a pánů z Valdštejna).
Krajina se začíná dělit na menší díly – panství. Nejstarší vývoj panství nelze díky nedostatku pramenů s určitostí vystopovat.
Semilské panství
František Mizera ve svých Pamětech města Semil uvádí, že r. 1322 poháněl Havel z Lemberka spolu s Vokem z Rotštejna Havla, řečeného Rybu z Bradlce, že jim pobral platy v jejich Bstrém, Podmoklicích a Klimkovicích (snad Chuchelna?). Havlovi z Lemberka náležely snad také Semily.
Semilské panství snad patřívalo před r. 1395 Haškovi z Lemberka, který podle knih konfirmačních vykonával právo poddací ku kostelu v Semilech.
Po něm (po svém tetěném bratru) nabývá panství semilské (1406-1409) Jarek ze Železnice (*před 1399 – +1434,Valdštejn), po matce pocházel z rodu Lemberků (Bolka z Lemberka)který má v erbu černou orlici (která je dosazena pravděpodobně i jako součást městského znaku Železného Brodu).
Okolo r. 1428 drží Semily Heník z Valdštejna (August Sedláček).
Po smrti Jarka z Železnice dědil peckovské a semilské panství jeho syn Vaněk (též Václav) z Pecky (1434-1463), přítomen r. 1440 na krajském sjezdu v Čáslavi (August Sedláček, díl 5.).
1461 Dorota vdova Jana z Valdštejna (pána na Štěpanicích a Roprachticích) se soudí s Václavem z Pecky – pánem na Semilech (August Sedláček, díl 5.).
Před 1478 Pecka a Semily spojováno s Kateřinou z Pecky (snad dcera Vaňka z Pecky), manželkou Protivy z Rožmitálu. Roku 1468 vyskytuje se Protiva z Rožmitálu v držení Pecky i Semil.
Po Protivovi z Rožmitálu (+asi 1473) zdědil Pecku a snad i Semily jeho bratr Lev z Rožmitálu.
Jak se Semily dostaly do držení Valdštejnům neznámo… V té době se střídali majitelé vemi rychle, nastaly spory a půtky a krajiny zasáhly bouře husitské..
Jan a Bernard z Valdštejna jsou synové Hynka z Vladštejna a prodávají r. 1511 zámek Navarov a zboží Semilské Janovi Svojanovskému z Bozkovic (držiteli Hrubé Skály).
Zápis zní takto : ( DZV inv. č. 42 Kvatern památný červený, vejpisy pod pečetí od 1542, str. 210 -https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=ac1da544-3571-4fbc-97e4-1e13c1b2abe5&scan=fb68ad95bb5fd25e91eb804f7082d045)
V úterý před hromnicemi (roku 1542) prodali Jan a Bernart bratří z Valdštejna a na Krupce z jendé a Jan z Bozkovic ze strany druhé přiznávají, že jsou mezi sebou takovouto smluvu učinili, kteráž slovo od slova takto napsána stojí: Léta od narození syna božího 1511 ve středu o suchách dnech před sv. Jeronýmem stala se smluva a trh dokonalý mezi urozenými pány panem Janem a panem Bernartem z Valdštejna a na Krupce z jedné a panem Janem z Bozkovic ze strany druhé, a to taková, že jsú nadepsaní bratři jmenovanému panu Janu prodali zámek Navarov, tvrz Semile 1) s jich příslušenstvím, tak jakž jsú to sami měli a drželi, za 6000 ko pgrošů českých dobrých stříbrných…..(ještě pokračuje, ale nepřepisuji celé – viz Františk Mizera – Paměti města Semil).
zmiňována tvrz (návrší Koštofrank ve městě Semily 1)). S tímto K.oštofrankem v Nové Vsi lze srovnati ICoštofraiak v Jičíně, čili okolí kostela u sv. Jana, též pojmenování koštofranku v Železném Brodě a v Semilech, kde tak slově hřbitov. Slovo to (castellum francum) jest pojmenování kostela filiálního, jenž vybaven z podruží kostela matečného, což se dobře shoduje s osudy kostela Novoveského, jenž byl původně filiálním k Újezdu
Jan Svojanovský z Bozkovic nemůže zaplatit, a tak bratři právo převádějí r. 1515 na Zikmunda Smiřického ze Smiřic.
Další věřitelé Jana Svojanovského z Bozkovic: Zikmund Smiřický ze Smiřic(švagr Jana a Bernarda z Valdštejna), JAroslav z Šelnberka, Krištof ze Švamberka na Boru, Jiřík z Šelnberka a Kosti, Fridrich z Donína, Fridrich Sezima z Oustí, Václav z Oustí, Jan Křinecký z Ronova, JAroslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan z Potštejna na Žampachu, Jiřík z Valdštejna na Bradlci, Pavel Samuel z Hrádku, Radslav Beřkovský z Šebířova, Václav Litevský ze Svinař, Ladislav Malešický z Černčic, Mikuláš ze Ctiněvsi, Michal ze Semína, Zikmund z Kopidlna
věřitelé Jana Svojanovského : DZV inv. č. 5 (Kvatern trhový červený léta 1543)
strany 60 (Fridrich Sezima z Austi na oušku) : https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=07e4ffe8-1ab9-47df-825d-73d53098310b&scan=1b3e9b6811410c28531dbbd92913efc0
– mezi zbožím se uvádí zámek Skály s dvorem poplužním a krčmami s platem, Kozákov a Komárov Horní, vsi pusté s dvory kmetcími s platem, Rotštejn, zámek pustý, Smrčí, Prackov, Loktuše a j. vsi celé, v Semilech tvrz, vysazený dvůr poplužní s poplužím, plat z městečka, tudíž domy, krčmy, dvory kmetcí s platem a všechny vesnice k Semilům příslušející, zámek Navarov s dvorem poplužním, městečko Vysoký s domy, krčmami a dvory kmetcími s platem, dva zámky pusté – Nístějka a Košťálov a mnohé jiné vesnice a dvory.
str 62 (Václav Malešický? z Černčic? od Jana Svojanovského z Bozkovic) : https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=07e4ffe8-1ab9-47df-825d-73d53098310b&scan=4b1f09c460216fa79bbbaffd06992f8e
– zmiňuje tvrz v Semilech a dvůr poplužní s poplužím
str. 65 (Jan starší Křinzky z Ronova?) https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=07e4ffe8-1ab9-47df-825d-73d53098310b&scan=00800a156e9c9f36f1d6935d011e59e8
-zmíněn zámek Skály, Valdštejn, Nová Ves, Mašov, Rotštejn, Nístějka, Košťálov a plat v Turnově.
Zikmund Smiřický ze Smiřic se vyrovnává (r.1543) s věřiteli Jana Svojanovského a stává se majitelem panství skalského (Hruboskalského), semilského a navarovského a za sídlo si volí Hrubou Skálu.
Dědicem Zikmunda Smiřického (+1557) se stává jeho syn Jindřich Smiřický ze Smiřic, na Skalách, Navarově a Hořicích (Semily zřejmě také k panství byly připojeny). Jindřich Smiřický se snaží panství „zaokrouhlit“ a tak mění s Adamem z Vartemberka některé vesnice
Obce které k panství Semilskému a Navarovskému patřily lze najít v „Registra berně a úroků panství semilského a návarovského z r. 1562“ – kdo prodával / vlastnil ? – zřejmě za Jindřicha Smiřického
Obsahuje následující obce:
1) Registra berně panství semilského 1562: městečko Semily, vesnice Zákoutí (dnes část semil), Podmoklice, Benešov, Rybnice, Loukov, Sýtová, Peřimov, Svojek, Libštát, Bystrá (n.J.), Bořkov, Slaná, Roprachtice, Přívlaka, Chuchelna, Komárov, Helikovice, Škodějov, Bozkov, Jesenný, Roztoky (u Semil), Příkrý, Kapla (zaniklá obec), Volešnice Košťálská (Košťálov)
2) Úrok svatojiřský panství navarovského 1565: Jesenný, Jílové, Vlastiboř, Loučnice, Bratříkov, Zásada, Držkov, Plavy, Haratice, Bohdalovice, Lhotka, Zlatá Olešnice, Sklenařice, Tříč ?, Stará Ves (Vysoké n.J.), Jilem, Stanový, městečko Vysoké n. Jizerou
3) Úrok z panství semilského a navarovského od soboty po sv. Školastice léta 1581 (11.února) až do soboty po sv. Třech Králích léta 1585 (12. ledna)
4) Berně domovní (z téhož času)
Jindřich Smiřický umírá r. 1568 – Semily zřejmě dědí jeho nejstarší syn Zikmund Smiřický na Skalách, který přikupuje Frýdštejn. R. 1600 žádá sestru Elišku z Martinic a na Lomnici, aby mu propustila z poddanství Víta Slaninu ze vsi Slaného na jeho grunty semilské. Zikmund Smiřický umírá 27.5 1608.
Jeho syn Jaroslav Smiřický po něm dědí statky, ale ten umírá r. 1611 a statky dědí jeho bratr Albrecht Jan Smiřický…
Maloskalské panství
Snad?: Zdeněk Dlouhý (1360-93), r. 1377 hofmistr králové, držel hrad Štěpanice a od r. 1383 také Železný Brod. Statky ty držel po něm Heník (1406-18), snad jeho syn.
Snad? :Po Heníkovi následovali
Heník (1425-47) a Jan (1425-46).
Jan drží zboží u Brodu seděl na hradě Vranově u Malé Skály.
O vsi Vranovém je zpráva z roku 1382 (August Sedláček).
Heník z Valdšteina se píše r. 1425 seděním na Vranově , je tehdy patronem kostela Semilského; r. 1427 se píše, že Heníček držel hrad Skály (August Sedláček), r. 1429 se zase nazývá Heníčkem z Valdštejna a na Vranově. Heník byl manželem Elišky z Kovaně (†j. 1478) a držel hrad Frýdštejn.
Heník Vranovský měl pět synů:
Jana (1456-63), Beneše, Hynka (1453-79), Mikuláše (1456-74, na Rohozci) a Šťastného (1453 až 1487).
Felix (Šťastný) z Valdštejna (1453 až 1487) držel za svůj díl Malou Skálu a skrze manž. Anežku z Chlumu stal se spoludržitelem hradu Rychmburka. Anežka (+1501) měla zboží skalské deskami zapsané (Desky zemské větší inv. č. 3 – Kvatern trhový červený výpisův od 1542 ), které odkázala synu Jindřichovi.
Syn jejich Jindřich z Vladštejna (1481-1528) držel Skály a po mateři (+1501) Rychmburk (+2. čce 1537). s manželkou Kateřinou ze Šumburka zplodil syny Karla a Viléma.
Karel z Valdštejna dostal při dělení Skály, jež r. 1538 prodal Janovi z Vartenberka na Zvířeticích (Desky zemské větší č. 43 – kvatern červený).
1538 v zemských deskách je zmíněna koupě mezi Janem z Vartenberka a Karlem (Felixem) z Valdštejna. Karel z Valdštejna prodává zboží Skály svému strýci Janovi z Vartemberka, který již vlastní hruborohozecké panství. Panství Skály tak připojil k Hrubému Rohozci. O dva roky později připojuje ještě Frýdštejn.
Karel z Valdštejna umírá a po požáru desk zemských v r. 1541 jeho bratr Vilém jako poručník dcery svého zemřelého bratra dal vložit do desk zemských zboží Skalské (Kvatern trhový běžný červený od léta 1542 – 43 inv. č. 4, str. 165 – https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=41d230e2-47a2-4398-8a3f-9722680a47f9&scan=b3e5c0870160ad228ecd324f5faa3a68). Z tohoto vkladu známe objem panství : zámek Skály s rychtou a kovárnou, dvůr poplužní, zámek Zbiroh (pustý), půl města Turnova s pustým klášterem, městečko Brodce, vsi Štveřín, Lažany, Vlastibořice, Sedlišťky, Jivina, Třtí, Radimovice, Rydvaltice, Dalešice, Klíčnov, Kokonín, Skuhrov, vsi pusté Mukařov, Maršovice a Jistebsko, vsi Stanovsko, Bobov, Sněhov, Líšný, Vrat, Loučky, Mnichovka, Besedice, Tatobity, Leskov, Svojkov, Brodce malé, Huntířov, Bzí, Veselí, Chlístov, Těpeře, Alšovice, Splzov, Radčice, Jirkov, Velká a Malá Horka, Pelechov, Proseč, Smrčí, Pipice, Chloudov, jablonec – pustý, Spálov s hamrem, Bítouchov, Svojkov, Rádlo, Brkanov, Rychnov celé, v Bělé, Přepeřích, Nudvojovicích, Kadeřavcích, Valancích, Střevelné, Chuchelně, Sýtovém, Roprachticích a Sedlejově dvory kmecí. K tomu drželi k panství Skalskému nebo Zbirožskému vsi zápisné: Jenišov, Hrazenec, Vodolenovice, Paceřice, Žďárek, Jílové, Bezděčín, Sestroňovice a dvůr poplužní ve Sviňanech.
Jan z Vartenberka umírá r. 1543 a majetek dědí syn Adam z Vartmberka.
Adam z Vartmberka (1516-1564) r. 1543 zdědil panství Zvířetice, Hradiště (Mnichovo), Dub (Český), Rohozec (Hrubý), Skály (Vartmberské Skály, Skály nad Jizerou = Malá Skála) a Frýdštejn (viz DZV č. 8 – Kvatern trhový bílý od 1546: https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=bf0bd447-e370-4837-98be-69c67cde1578&scan=461fe8b5864c7931e5d341f590104d5f) . Za odboj proti Ferdinadovi I. mu byly statky v roce 1547 zkonfiskovány, ponechány Zvířetice a Hradiště. v roce 1555 odkupuje od královské komory zpět Rohozec a Skály (včetně města Turnova) výměnou za Mnichovo Hradiště. V roce 1557 jih rohozeckého panství prodává. Adam umírá 1564 a majetek r. 1565 rozdělen na díly rohozecký, skalský, svijanský a přepeřský. Spory mezi Adamovými syny Janem, Kryštofem, Karlem a Jaroslavem.
Karel z Vartmberka (cca 1554-1612) získal po mnoha sporech se sourozenci po otci Adamovi v r. 1593 panství rohozecké a skalské a polovinu dílu přepeřského. V roce 1608 nechal pro celou svou državu zpracovat urbář – známý dnes jako urbář Vartmberský z r. 1608.
Součástí panství bylo: Zámek Rohozec (Hrubý Rohozec) s předhradím, poplužní dvůr, pivovar, sladovna, pazderna na Daliměřicku, prádlo pod zámkem, olejna. Zámek Skály (Malá Skála) s předhradím, poplužní dvůr, pivovar, prádlo pod zámkem. Půl města Turnova, mlýn podkostelní (Kocourkovský). Rychta žehrovská: vsi Kamenice, Srbsko, Doubí, Žehrov, Skokovy, Mlejnce, Olešnice, Pohoří, Skalany, Babiny, Kacanovy, Čírkovsko, Ploukonice, polužní dvůr Arnoštice. Rychta přepeřská: vsi Přepeře, Čtveřín, Kadeřavec, polužní dvůr přepeřský. Rychta rohozecká: vsi Ohrazenice, Rohozec, Daliměřice, Činov, Dolánky, Pozořice, Vražedlník, Bukovina, Loužek. Rychta jenšovská: vsi Jenišovice, Paceřice, Žďárek, Odolenovice. Rychta pelíkovská: vsi Pelíkovice, Jestřábí, Radoňovice, Rydvaldice, Štěrbuvně, Bezděčín, Sestroňovice, Jílovej, Mohelka a poplužní dvůr jílovský. Rychta maršovská: vsi Jablonec, Džbánov, Loučná, Velký Kokonín, Vrkoslavice, Maršovice, Šubrtovice (Krásná), Lískov, Malý Kokonín, Jistebsko, Planá Hora, sklenná huť Mšeno. Rychta brodská: městečko Brod, vsi Huntířov, Skuhrov, Alšovice, Dobrohostov (Štebrov?), Bzí, Splzov, Veselí, Chlístov, Těpeře, Radčice, Jirkov, Střevelná, Velká Horka, Malá Horka, Pelechov, Proseč, Brodce, Propastnej, Spálov, Bítuchov. Rychta záhořská: vsi Záhoří, Dluhej, Zásadka, Pipice, Koberovy, Hamštejn, Smrčí. Rychta labská: vsi Bobov, Vransko, Sněhov, Líšný, Labem Vranovej, pustý hrad Zbiroh, Mnichovka, Besedice, Loučky, Chloudov, Vrát, Prosíčko, Protivná, Mukařov.
Po jeho smrti majetek r. 1612 dělen mezi jeho manželku Kateřinu a syny Jana Jiřího a Otu Jindřicha. Vesnice v rámci tzv. 2. dílu skalského panství připadly synovi Janu Jiřímu z Vartmberka.
Jan Jiří Vartmberský r. 1613 získává statek rohozecký a s bratrem se dělí o statek skalský a přičleňuje ho k rohozeckému panství (rychta záhořská, městečko Železný Brod, vsi Bítouchov, Brodec, Hrubá Horka, Jirkov, Malá Horka, Pelechov, Propastný, Proseč, Radčice, Spálov, Střevelná, Besedice, Chloudov, Líšný, Loučky, Michovka, Prosíčka, Vranové, Vrát, a pustý hrad Zbiroh.
Ota Jindřich a Jan Jiří z Vartenberku znovu rozdělují majetky r. 1613 a JAn Jiří dostává k rohozeckému dílu hrad Zbiroh s vesnicemi a Ota dostal ostatek zboží skalského (August Sedláček).
Od něho se dostaly přes Jiřího Frydrycha hraběte z Hohenlohe (obdržel je jako zástavní statek za nezaplacený dluh) k Albrechtovi Janu Smiřickému a byly připojeny k panství Semily.
Semilské a maloskalské panství
Albrecht Jan Smiřický– r. 1611 dědí statky po bratru Jaroslavu Smiřickém (Semily atd), v roce 1615 kupuje majetek od Oty Jindřicha. Ota prodal r. 1615 dne 30. března zámek Skály s dvorem poplužným, čtvrtinu města Turnova, dvory Přepeře a Arnoštovický s řekou Jizerou, vesnice Labe, Vransko, Bobov, Suchov, Protivnou, Lištný, Mukařov, Huntířov, Skuhrov, Bzí, Plzov, Veselí, Chlistov, Tépeře, Dobrohostov, Alšovice, Jablonec, Džbánov, huť sklenou na Mšenu, Loučnou, Kokonín Velký, Vrkoslavice, Maršovice, Šubrtovice, Liskov, Kokonín Malý, Jistebsko, Pfepefe, Štveřín, Ploukovice, Sychrov, Doubí, Srbsko, Kamenici, Skokový, Mlýnce, Olešnici, Skalany, Babiny, Církovsko, Kačanovy, Pohoří, Kadeřavý.
Albrecht Jan, poslední ze Smiřických, se stal vůdčí osobností povstání českých protestantských stavů v roce 1618. Smiřický popraven nebyl, neboť zemřel dříve, jeho jmění však bylo r. 1622 zkonfiskováno.
Královským listem z 24. dubna 1623 obdržel větší část majetku Smiřických – včetně Semil – Albrecht z Valdštejna. Když nově nabytý majetek připojil ke statkům, které mu již dříve náležely (Frýdlantské pansví). Když byl v roce 1634 v Chebu zavražděn, vídeňská vláda jeho statky zkonfiskovala a rozdala mezi jeho generály a vrahy.
Koncem roku 1624 prodává rohozecké panství panu Františku Claryovi.
Hrabě Mikuláš Desfours získal panství rohozecké, maloskalské a semilské r. 1628. Po jeho smrti byly Semily v držení dalších členů této rodiny až do roku 1748.
Tehdy semilské panství koupil František Václav Carreto-Millesimo. Ve vlastnictví italského hraběcího rodu Millesimů zůstaly Semily do roku 1810, kdy je získal nešlechtic, velkostatkář Jakub Veith. On i jeho syn Václav v době své čtrnáctileté držby rozsah panství značně omezili a mnohé pozemky prodali poddaným do dědičného užívání.
V roce 1824 koupil semilské panství francouzský kníže Karel Alain Gabriel Rohan, spřízněný s mnoha panovnickými rody v Evropě. Zbytky semilského panství, zámek, pivovar a dvůr s rozsáhlými pozemky a lesy prodali Rohanové roku 1898 městu Semily.
